Královský letohrádek, klenot renesanční architektury

Praha - Pražský hrad 30. dubna zveřejní výsledky dlouhodobé rekonstrukce Královského letohrádku. Zároveň bude představena výstava Královský letohrádek, skvost renesanční architektury v Čechách, která návštěvníkům přiblíží tuto stavbu jako ojedinělý příklad italské renesance na sever od Alp.

„V současné době je dokončována první etapa rekonstrukce, která zahrnovala opravu kamenného pláště a reliéfní výzdoby. V dalších etapách nastane rekonstrukce nedostatků stavebního charakteru, především zlepšení odvodu vody z teras, které letohrádek obklopují,“ informuje Petr Měchura z Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky.

Expozice se pak speciálně zaměří na výklad ikonografie a symboliky dobových mýtů, které jsou vepsány do kamenných reliéfů zdobících vnější ochoz. „Reliéfů je na budově neobvykle mnoho. V nejnižší úrovni jich je 40, stejně tolik reliéfů je v patře. Samotný vlys je obrovská sochařská záležitost. Na reliéfech je nejčastěji zobrazena mytologická tematika, ale např. na hlavním reliéfu je zobrazen Ferdinand I. se svojí manželkou Annou v mladých letech při svatebním obřadu,“ přibližuje sochařskou výzdobu letohrádku kurátor výstavy Viktor Procházka.

Královský letohrádek, zvaný také Letohrádek královny Anny, dal vybudovat Ferdinand I. v letech 1538 až 1560 na východním okraji Královské zahrady na Pražském hradě. Na arkádovém ochozu a bohaté reliéfní výzdobě pracovali italští kameníci, nástavba prvního patra a unikátní zastřešení je dílem Hanse Tirola a Bonifáce Wohlmuta.

Letohrádek byl určen pro dvorskou zábavu a zpříjemnění pobytu v zahradě. Horní sál byl např. určen k taneční zábavě královského dvora. Dnes slouží Královský letohrádek především pro výstavy výtvarného umění a uměleckého řemesla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Reportéři ČT nahlédli do originálu Máje. Po staletí patří jedné rodině

V dubnu uplynulo sto devadesát let od vydání lyrickoepické skladby Máj. Hodnota originálu, psaného rukou Karla Hynka Máchy, se podle odborníky nedá penězi vůbec vyčíslit. Rukopis vlastní téměř celou dobu rodina Krouských. Jak se Máj podařilo po staletí uchovat v soukromých rukou, zmapoval David Vondráček v pořadu Reportéři ČT.
před 2 hhodinami

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026
Načítání...