Praha – Dvanáctičlenná komisi odborníků, která se má zabývat budoucností Národní galerie, dnes zasedla k první schůzce. Komisi sestavil ministr kultury v demisi Jiří Balvín, a to bez konzultace s Jiřím Fajtem, který se má 1. ledna ujmout funkce ředitele. Do této pozice ho jmenovala bývalá ministryně kultury Alena Hanáková, a to těsně před odchodem z vedení ministerstva a k velké nelibosti současného ministra Jiřího Balvína.
Komise na zasedání dohodla, že návrhy na transformaci Národní galerie na jinou formu právní subjektivity mají vypracovat členové poradního týmu pro NG, který sestavil ministr kultury Jiří Balvín. Komise dále probírala základní důvody svého vzniku, ale také budoucnost a směřování galerie. Dále bylo také nastíněno možné směřování budoucí diskuze o podobě výběrových řízení na pozici generálního ředitele Národní galerie a dalších institucí. Datum dalšího setkání, při němž by měly být představeny teze transformace této kulturní instituce, nebylo zatím stanoveno.
„Jmenováním komise jsem sledoval dva základní cíle. Prvním bylo ustavit odborně kompetentní grémium, které bude schopno navrhnout věcný záměr nového zákona o Národní galerii, protože ten původní je z roku 1949 a už celá desetiletí neodpovídá potřebám této kulturní instituce,“ uvedl Balvín.
Problémy s vytvořením komise
Člen komise Vojtěch Lahoda údajně netušil, že ministr sestavil tuto komisi bez konzultace s nastupujícím ředitelem Jiřím Fajtem. Fajt by měl přitom vtisknout galerii svoji představu o jejím dalším směřování. „Není to úplně šťastné řešení, samotného mne to překvapilo, když jsem se o tom dozvěděl. Předpokládal bych, že jmenovaný ředitel by o tom měl vědět a měl by do toho mluvit,“ uvedl Lahoda, který je ředitelem Ústavu dějin umění Akademie věd.
Designovaný ředitel Jiří Fajt se o komisi dozvěděl z médií. „Jsem překvapen, o ničem takovém jsme nehovořili. Naše dohoda zněla, že vznikne garanční rada Národní galerie, která bude fungovat jako prostředník mezi galerií, ministerstvem a veřejností,“ komentoval Fajt.
Výtvarník Jiří David:
„Je to podpásový krok. Nejde o nic jiného než o účelovou schválnost a kukaččí vejce, které nasadil do hnízda Jiřímu Fajtovi ministr v demisi Jiří Balvín krátce před svým odchodem z politické scény. Vy to tak nevnímáte?“
Podle Lahody nemá práce expertní komise vést k odstranění Jiřího Fajta z čela galerie. „Má účast v komisi spočívá v hodnocení činnosti a poradenství, ne na změnách vedení galerie, které už bylo jednou stanoveno.“
Komise sice má podle ministra nastavit i závazná pravidla pro výběr generálního ředitele Národní galerie a stanovit kritéria pro hodnocení jeho činnosti. Tato kritéria pro výběr ředitele se však podle Lahody mají týkat až Fajtova nástupce. „Je to strategie ministra kultury, která by měla vést napříč jednotlivými změnami ve vládách. Aby byl nastaven obecný princip, který by znemožňoval individuální způsoby řešení jmenování ředitelů. Aby bylo znemožněno zasahování subjektivních složek do rozhodovacího řízení,“ komentoval Lahoda.
Komise: Galerii by měl vést odborník, nikoliv ekonom
Podle Lahody by měl Národní galerii vést odborník – kunsthistorik, nikoliv ekonom nebo manažer. „Měl by být schopen svým partnerům vysvětlit, co instituce dělá, jaké má priority, jaké výstavy se chystají. To jsou věci odborné, kde může ekonom těžko obstát. Ředitel je odpovědný za odbornou stránku instituce. Nakonec si může vzít k ruce ekonoma,“ myslí si Lahoda.
Komise: Galerie by měla aktivizovat společnost
Jaká by měla být hlavní funkce Národní galerie? Co by měla plnit, jaký typ výstav a činnosti od ní komise čeká? „Schraňování se instituci tohoto typu nemůže nikdy odpárat. Tato funkce tam být musí, je to základ. Důležité ale je, aby galerie byla aktivizátorem určitých nových trendů a pohledů na umění i na společnost. To se u nás bohužel vůbec nedaří. Nedaří se to ale i jinde. S projektem kritického muzea moderního umění přišel například Piotr Piotrowski ve Varšavě a také tam neuspěl, ačkoliv to byl velmi ambiciózní projekt,“ řekl Lahoda.
V komisi jsou bývalý ředitel Veletržního paláce Tomáš Vlček, Jiří Patočka a František Drozen z VŠE, Ondřej Hubáček z katedry etnologie UK, ředitelka Galerie hlavního města Prahy Magdalena Juříková, ředitel Galerie výtvarného umění Ostrava Jiří Jůza, ředitel Západočeské galerie Roman Musil, ředitel Ústavu dějin umění AV Vojtěch Lahoda, Michaela Ottová z Ústavu dějin umění FF UK, Lubomír Slavíček z Masarykovy univerzity v Brně a historikové umění Ladislav Kesner a Michael Zachař.
Galerii od náhlého odvolání ředitele Vladimíra Rösela letos na jaře bývalou ministryní Alenou Hanákovou dočasně vede ředitel Sbírky starého umění Vít Vlnas. Röselova nástupce Hanáková vybírala za pomoci komise, která s jejím postupem příliš nesouhlasila a z níž postupně odešla drtivá většina členů. Ministryně vybírala pouze ze tří účastníků minulých konkurzů na ředitele galerie a nakonec v době, kdy již úřadovala v demisi, jmenovala ředitelem historika umění Jiřího Fajta. Ten se ujme funkce až 1. ledna 2014, galerie je tak mnoho měsíců v provizoriu, které se neblaze odráží například na možnosti instituce získávat peníze.
