Karlovy Vary - Režisér Juraj Herz převzal dnes vpodvečer Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Stalo se tak v Karlovarském městském divadle před projekcí jeho snímku Petrolejové lampy z roku 1971. Tvůrci více než pětadvaceti celovečerních filmů, z nichž mnohé získaly ocenění na prestižních filmových festivalech, cenu předali prezident MFF v Karlových Varech Jiří Bartoška a umělecká ředitelka přehlídky Eva Zaoralová.
„Na festivalech dostávám obvykle cenu za film. Tohle není za film, ale za filmy. Já v tom spíš vidím ty filmy, které mi zakázali točit, které jsem nemohl točit už z jakýchkoli důvodů, hlavně politických. Takže i za to je ta cena,“ řekl před ceremoniálem Herz. Už jednou byl na karlovarském festivalu oceněn, a to v roce 1986 za snímek Zastihla mě noc. Loni tu ve světové premiéře uvedl hororový film T.M.A., za který pak dostal dvě ceny na festivalu Horrorfest v Jihoafrické republice.
„Tahle cena pro mne znamená jedno z vyvrcholení celé mé filmové činnosti. Do Karlových Varů jezdím často, vlastně jsem skoro na každém ročníku festivalu. Jednou jsem zde dostal i hlavní cenu. A tohle je cena nejkrásnější,“ prohlásil potěšený režisér těsně po převzetí Křišťálového glóbu.
Překvapením pro Herze bylo, když mu přímo na jevišti pogratulovala ke Křišťálovému glóbu herečka Iva Janžurová. „Děkuji Jurajovi za krásnou roli v Petrolejových lampách a za spolupráci, která pokračovala o rok později v Morgianě. Je to můj režisér číslo jedna,“ řekla.
„Karlovarské ceny si velmi vážím. Samotného mě překvapilo, když jsem na plátně viděl sestřih ze svých snímků, že jsem toho natočil dost. Teď mi jenom zbývá nalézt doma pro tuto sošku místo, aby na ni byl stejně tak krásný pohled, jak vypadá,“ uvedl Herz. Připomněl, že Janžurová hrála v roce 1966 i v jeho filmu Znamení Raka vražedkyni.
vstoupil do české kinematografie ve filmařsky šťastném období 60. let minulého století. Vystudoval fotografii na bratislavské umělecko-průmyslové škole a režii na loutkoherecké katedře pražské DAMU. V roce 1965 debutoval středometrážním filmem Sběrné surovosti podle předlohy Bohumila Hrabala. V roce 1968 natočil mimořádně oceňovaný snímek na motivy románu Ladislava Fukse Spalovač mrtvol. Herzova celoživotní vášeň pro příběhy plné tajemna a napětí se promítla do filmu Morgiana (1972) nebo pohádek Deváté srdce a Panna a netvor (1978). Je považován za autora prvního českého moderního filmového hororu Upír z Ferratu (1982). Po zákazu filmu Straka v hrsti (1984), točil Juraj Herz na Slovensku. Od roku 1987 žil a pracoval v Německu, kde natáčel především televizní filmy a seriály. Loni převzal Juraj Herz Českého lva za celoživotní dílo.
