Jeruzalémská synagoga povstala z popela a vybízí k návštěvě

Praha - Jeruzalémská synagoga, nejmladší, největší a podle některých nejkrásnější židovský svatostánek v Praze, zve poprvé na večerní komentované prohlídky. Přestože ji nechali komunisti zchátrat, židovské obci se podařilo vrátit jedinečné stavbě původní podobu.

Stěny pokrývá bohatá malířská výzdoba a interiér doplňují četné tepané lustry. Oblouk na průčelí vítá návštěvníky biblickým veršem: „Toto je brána Hospodinova, skrze ni vcházejí spravedliví“ - za okupace tudy vcházeli nacisti a skladovali tu ukradený židovský majetek.

Stavba je realizací projektu vídeňského architekta Wilhelma Stiassnyho z roku 1903. „Synagoga byla ve své době unikátní tím, že měla ústřední topení, elektrické osvětlení. Dbalo se tu i na bezpečnost, jak je vidno z velkého množství únikových východů,“ upozornil Pavel Veselý z Židovské obce v Praze.

2 minuty
Reportáž Petra Kořínka
Zdroj: ČT24

Dlouhý vnitřní prostor synagogy je rytmizován dvěma řadami sedmi islámských oblouků, které nesou galerie pro ženy. Předprseň galerie je zdobena biblickými citáty. Největším klenotem jsou čerstvě opravené varhany, původně je poháněl elektromotor podle návrhu Františka Křižíka. „Navíc, ty varhany jsou původní. Podařilo se je zachránit i přes světové války, kdy se obvykle rekvírovaly cínové píšťaly a zvony na výrobu zbraní,“ informoval varhaník Václav Peter. Dříve hrály pouze pro věřící před šábesem, teď si jejich zvuk bude moci poslechnout veřejnost během prvních komentovaných prohlídek.

Jeruzalémská synagoga byla zasvěcena na svátek Simchat Tora 16. září 1906. Půdorys synagogy tvoří trojlodí bazilikálního typu se dvěma příčnými křídly. Hlavní průčelí vyznačuje mohutný islámský oblouk s rosetovým oknem s Davidovou hvězdou uprostřed. Paradoxně to, že nacistům sloužila jako skladiště, ji ochránilo před úplnou devastací.

Při průzkumu nástěnných maleb byl v lednu 2003 pod mramorovou deskou vlevo od svatostánku objeven ukrytý pergamenový svitek, který zde ležel nedotčen téměř celé století. Kaligraficky provedená „Závěrečná listina“ obsahuje vylíčení historie stavby, údaje o stavebnících a stavitelích a seznam firem a řemeslníků, kteří se na stavbě a její výzdobě podíleli.

Jeruzalémská synagoga
Zdroj: ČT24

Stálá expozice v synagoze nazvaná „Židovská obec v Praze od roku 1945 po dnešek“ představuje dosud neznámou poválečnou historii Židovské obce v Praze a za pomoci unikátních fotografií, dokumentů a dokumentárních filmů zachycuje klíčové okamžiky její existence od konce druhé světové války až do současnosti. Výstava je realizována Židovskou obcí Praha, za finanční podpory Magistrátu hl. města Prahy a Nadace Židovské obce v Praze. Další stálá výstava pod názvem „Židovské památky a jejich rekonstrukce po roce 1989“ ukazuje návštěvníkům průběh oprav a rekonstrukcí židovských památek spravovaných Židovskou obcí v Praze formou fotodokumentace, grafickými i audiovizuálními prostředky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026
Načítání...