Jazzová sekce byla uskupením, které přinášelo alternativní kulturu v dobách nesvobody. V socialistickém Československu tato organizace působila v letech 1969 až 1986 a i později měla výrazný vliv. Její historii představuje výstava v památníku na pražském Vítkově. Připravilo ji Národní muzeum ve spolupráci s Univerzitou Brémy a Slovenským národním muzeem.
Jazzová sekce byla v Československu oficiálně schválena v roce 1971. Komunistický režim tak chtěl dostat rebelskou jazzovou hudbu pod kontrolu. Plán se ale nezdařil. „Podařilo se vytvořit sdružení nezávislé na tehdejším režimu. Nebyli jsme otevření nepřátelé tehdejšího režimu, ale chtěli jsme si žít po svém,“ vysvětlil předseda Jazzové sekce Karel Srp.
Jaroslav Ježek by se divil
Organizace mimo jiné pořádala každý rok Pražské jazzové dny, kde se setkávali opozičně smýšlející umělci a intelektuálové. „Nesmělo se zpívat anglicky, a přesto se nám podařilo se z toho nějakým způsobem vylhat. Jaroslav Ježek by se asi divil, co napsal skladeb, protože u většiny amerického repertoáru jsme psali, že je z jeho dílny,“ vzpomíná Srp.
A nešlo jen o hudbu. Jazzová sekce také vydávala knihy nepohodlných autorů i témat. V edici o československém moderním umění vyšla třeba dodnes ceněná publikace o Jindřichu Štyrském. Výtvarnou část Jazzové sekce měl na starosti Joska Skalník, vytvářel i plakáty. Plakát k VI. Pražským jazzovým dnům v roce 1975, na němž bylo namalováno naslouchající ucho, ale soudruhům zamotal hlavu.
„Vylepil se, k tomu byl potřeba další souhlas, a najednou inspektorovi kultury došlo, že je ten obraz nepřátelský, že může znamenat odposlouchávání. V noci on a jeho zástupce chodili po Praze a plakáty strhávali,“ vypráví Srp.
Jazzová sekce u soudu
Jako povolená amatérská organizace nepodléhala Jazzová sekce cenzuře a nepotřebovala souhlasy ministerstva kultury. „Byli jsme skutečně nezávislí, až jim došlo, že jsme nezávislí až moc - a byl konec,“ podotkl k nedobrovolnému ukončení činnosti Srp.
V roce 1987 režim zkonstruoval s Jazzovou sekcí proces, který vyústil v zatčení jejích členů a v zákaz činnosti. Dav příznivců Jazzové sekce tehdy zaplnil soudní chodbu. Po revoluci se soud Jazzovou sekcí zabýval znovu, kvůli odtajněným svazkům StB. Karel Srp v nich byl jako spolupracovník podle rozsudku veden neoprávněně.
Výstava nazvaná Složité hledání rovnováhy - Jazzová sekce, moderní umění a hudba v Československu je v památníku na Vítkově k vidění do začátku ledna příštího roku.
