Jan Nepomucký: A teď něco úplně jiného

Praha - Zpovědník, který za své mlčení hrdinně zaplatil životem - taková je barokní podoba legendy o světově proslulém českém světci Janu Nepomuckém, od jehož smrti zítra uplyne 620 let. Jenže historická skutečnost byla zřejmě velmi odlišná. „Není ani tak zajímavá ta samotná historická postava, která postupně mizí pod nánosem dalších legendárních prvků,“ říká historik Vít Vlnas, jenž pravdu o Nepomuckém hledá ve své knize.

Nakladatelství Paseka představuje jeho knihu takto: „V kultu nejslavnějšího světce českého baroka je jen máloco tak, jak se na první pohled jeví. Jako náboženská, nacionální a politická ikona prošel Jan Nepomucký v průběhu šesti staletí mnohými proměnami a byl předmětem nesčetných sporů.“

Proměna loajálního úředníka ve světce začala 20. března 1393. Tehdy dal král Václav IV. svrhnout z Karlova mostu do Vltavy tělo umučeného generálního vikáře pražského arcibiskupa Johánka z Pomuku, později zvaného Jan Nepomucký. Dal tak vzniknout legendě, která vyvrcholila kanonizací Jana Nepomuckého papežem Benediktem XIII. 19. března 1729.

Dodnes není jasné, proč Jan Nepomucký upadl v nemilost a skončil na mučidlech. Podle některých pramenů kritizoval krále, podle velmi rozšířené verze odmítl vyzradit zpovědní tajemství královny. Jenže Jan pravděpodobně královnu nikdy nezpovídal.

Většina historiků se kloní k názoru, že příčinou byly spory krále s pražským arcibiskupem. Václav IV. údajně hodlal omezit arcibiskupovu moc tím, že by zřídil nové biskupství, které by finančně zajistilo zrušení benediktinského kláštera v Kladrubech. Jan z Pomuku, který byl také žateckým arcijáhnem, však jeho záměr zmařil.

Nejasnosti nemění nic na tom, že Jan Nepomucký patří k nejvýznamnějším českým světcům, je zemským patronem Čech a Bavorska a díky jezuitským misiím je velmi populární po celém světě. Rozpor mezi historickými prameny a legendou však zůstává. „Oddělovat jedno od druhého by bylo stejně nebezpečné, jako pokoušet se po třiceti letech manželského vztahu sondovat, co je ještě láska a co už je jen zvyk a pohodlnost,“ usmívá se Vít Vlnas.

2 minuty
Reportáž Petra Viziny
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 14 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 14 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 16 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 19 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...