Finalisté Chalupeckého ceny: Čtyři nováčci a jeden repetent

Praha – Do dvacátého prvního ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého bylo nominováno nebo přihlášeno celkem 80 výtvarníků a a skupin, tedy nejvíce v dosavadní historii soutěže. Mezinárodní porota z nich vybrala pět finalistů: dvojici Vasil Artamonov a Alexey Klyuykov, Václav Magid, Jakub Matuška, Alice Nikitinová a další dvojici David Böhm a Jiří Franta, kteří jsou ve finále soutěže už podruhé. Práce všech budou od 4. listopadu do 17. ledna k vidění v Centru současného umění DOX.

Po několika ročnících, které dávaly přednost konceptuálnímu umění a novým médiím nastal v letošním výběru finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého obrat – vrací se malba, přichází street art, prostor dostávají tvůrčí dvojice a výtvarníci ze zahraničí. „Myslím, že kdyby sedm let po sobě vyhrávaly malby, tak by pak nikoho nebavily a zase by se asi ozývalo volání po nějakém konceptuálním umění,“ domnívá se Jakub Matuška.

Alexej Klyuykov, který je nominán ve dvojici s Vasilem Artamonovem, poukazuje na jiný postřeh: „Je zajímavé, že jsme byli vybráni my, Václav Magid a Alice Nikitinová, tedy vlastně čtyři Rusové.“ Nikitinová je mezi letošní pěticí finalistů jediná žena; upozornila na sebe například v rámci programu pro mladé umělce Start-up.

2 minuty
Reportáž Lucie Klímové
Zdroj: ČT24

„Výběr mi přijde až podezřele generačně kompaktní,“ podotýká další z finalistů Václav Magid, „a nejen generačně, ale i pokud jde o osobní vazby mezi umělci. Možná by bylo zajímavější, kdyby byl různorodější, kdyby v něm bylo třeba víc žen.“

Letošní laureát CJCH bude vybrán v průběhu výstavy a slavnostní ceremoniál a předání ceny se uskuteční 23. listopadu, dramaturgii večera bude mít umělec Michal Pěchouček.

Ve stejném termínu se v DOX bude konat také výstava všech dosavadních laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého – Vítězové 1990-2009, kde budou představeny práce dosavadních dvaceti nositelů ceny. K výstavě bude vydán reprezentativní katalog shrnující dvacet let existence soutěže.

Třetí výroční výstavou se stane historické připomenutí osobnosti Jindřicha Chalupeckého, který by se v tomto roce dožil sta let; od jeho smrti uplynuly dvě desetiletí. Zahájení všech tří výstav proběhne 3. listopadu 2010 v 19 hodin v Centru současného umění DOX.

Z ODŮVODNĚNÍ POROTY

Vasil Artamonov (1980) a Alexey Klyuykov (1983) byli vybráni pro konsistentní kvalitu jejich díla, které zahrnuje širokou škálu médií od performancí, instalací, malířství, sochařství až k sociálním projektům. Tito umělci demonstrují hlubokou znalost historie umění a reagují na impulsy z minulosti, hlavně futurismu a suprematismu. Historii umění používají jako rámec svého průzkumu a svou prací reagují na politické otázky související s vývojem demokratických systémů a kapitalistických ekonomií v bývalém sovětském bloku.

David Böhm (1982) a Jiří Franta (1978) jsou mezi finalisty již podruhé. Jejich společná práce opět zaujala porotu svým dokonalým formálním zpracováním i zaujetím autorů pro sociální a kulturní otázky. Společné projekty jsou inspirovány street artem a graffiti, reagují na institucionální kontext umění. Komise přihlédla k jejich loňské „neviditelné“ prezentaci, kde bylo možné vidět dílo pouze za účasti diváka. Umělci požívají kresbu a instalaci k akcentaci jevů, které zůstávají skryté našemu vnímání.

V případě Václava Magida (1979) porota ocenila konceptuální kvality jeho práce, schopnost propojování souvislostí a referencí na vysoké intelektuální úrovni, kde s jemnou ironií podrobuje skutečnost racionální analýze a jeho soustředěný zájem o vybrané situace má i sociální přesahy. Porota také kladně zaznamenala jeho kurátorskou a teoretickou práci, která je - ať už v kontextu jeho vlastní tvorby, nebo i pro formování místní umělecké scény klíčová.

Jakub Matuška (1981) uplatňuje ve své práci streetartový přístup v rámci monumentálního malířství. Jeho zajímavá estetika a malířské schopnosti jsou patrné v klasických obrazech na plátně, která přesně kompozičně i formálně buduje. Dosahuje jasného, silného a bohatého výrazu s popově surrealistickým vyzněním. Porotu jeho dílo zaujalo a přesvědčilo svou malířskou kvalitou a osobitou poetikou.

Alice Nikitinová (1979) transformuje ve svých obrazech, objektech a instalacích každodenní zkušenosti. Vstup do jedné z jejích instalací působí jako bychom se dívali přes zvětšovací sklo. Vytváří abstraktní svět, který je redukovaný až k základům existence. Humorným způsobem a s použitím piktogramů jej vytváří jako protiklad záplavy pohyblivých obrazů a nepotřebných impulsů. Její přístup k malbě zaujal komisi díky soustředěnému přístupu a eliminaci nepotřebných prvků. V mnohých ohledech odkazuje na dílo Kazimira Maleviče a tím ke svému zázemí.

Cena Jindřicha Chalupeckého je určena pro mladé české výtvarné umělce, kterým není víc než pětatřicet let. Laureát získá 50 tisíc korun na svůj další umělecký rozvoj, šestitýdenní stipendijní pobyt v New Yorku a 100 tisíc korun na realizaci výstavy, projektu nebo katalogu během roku 2010. Soutěž byla založena v květnu 1990 z podnětu dramatika a spisovatele Václava Havla, malíře Theodora Pištěka a básníka a výtvarného umělce Jiřího Koláře. Prvním vítězem byl Vladimír Kokolia, oceněním se pyšní řada umělců, kteří dnes patří k české špičce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 11 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
před 16 hhodinami

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...