Premiérou snímku Přes kosti mrtvých od polské režisérky Agnieszky Hollandové začíná v Praze čtyřiadvacátý ročník filmového festivalu Febiofest. Během devíti projekčních dní nabídne více než 150 filmů, v soutěžní sekci Mladá Evropa proti sobě postaví desítku začínajících režisérů a na závěr metropoli rozvibruje balkánským temperamentem Emira Kusturicy.
Hollandové morální thriller z česko-polského pohraničí vznikl podle románové předlohy výrazné polské spisovatelky Olgy Tokarczukové a úspěch sklidil i na německém Berlinale, které opustil se Stříbrným medvědem.
Čeští diváci budou moct kráčet Přes kosti mrtvých od konce dubna, v tuzemské premiéře se ale snímek představuje už nyní; projekce příběhu o střetu myslivců a ochránkyně zvířat, ve kterém si zahrál i režisér Miroslav Krobot, otevírá čtyřiadvacátý Febiofest za přítomnosti režisérky i scenáristy Štěpána Hulíka, s nímž Hollandová spolupracovala na příběhu Jana Palacha Hořící keř.
Vedle polské filmařky a absolventky pražské AMU se potom hlavní pozornost zahajovacího večera soustředí na herce Jana Třísku a newyorského režiséra Abela Ferraru, kteří za přínos světové kinematografii převezmou festivalovou cenu Kristián.
Zatímco Třískovo herectví v sobotu připomene projekce Weiglovy lyrické adaptace klasického českého dramatu Radúz a Mahulena, Ferraru už v pátek představí kontroverzní drama Vítejte v New Yorku v hlavní roli s Gérardem Depardieu, které se inspirovalo sexuálními skandály někdejšího šéfa Mezinárodního měnového fondu Dominiqua Strausse-Kahna. Třetí Kristián zamíří do rukou britského kameramana Petera Suschitzkého.
Oči upřené na Evropu: Špína, bezbožnost, vůdce
Přehlídka hospodařící s dvaačtyřicetimilionovým rozpočtem v následujících dnech uvede v multikinech na Andělu a Černém Mostě 155 hraných i dokumentárních filmů. „Protože jsme pražský městský festival, snažíme se mít něco pro každého,“ uvádí programová ředitelka Febiofestu Anna Kopecká. „Máme filmy pro ty, kteří se bojí, že festival nabízí jen přílišné umění, i pro totální cinefily.“
V soutěžní sekci Nová Evropa, která je spojena s cenou pěti tisíc eur pro vítězný první nebo druhý snímek začínajících filmařů, se proti sobě postaví desítka mladých režisérů reflektujících starý kontinent. „Pokud jde o žánr a formu, jsou poměrně rozptýlené, a to se týká i zahraničních úspěchů. Některé už na festivalech byly, někteří tvůrci na objevení čekají,“ doplňuje Kopecká.
Česko zastupuje snímek Špína absolventky pražské FAMU Terezy Nvotové, proti němu stojí například Dětské hřiště Bartosze M. Kowalskiho, jež se inspirovalo skutečným případem krutosti a násilí mezi prepubescentními dětmi, cenami ověnčený snímek Bez Boha od bulharské režisérky Ralitzy Petrovy, nebo režijní debut amerického herce Bradyho Corbeta Mládí vůdce, které zachycuje zrození děsivého ega před nástupem fašismu.
Kusturicova láska? Belluciová
Pokud úspěšná absolventka pražské filmové školy letošní Febiofest otevírá, neméně úspěšný absolvent ho uzavře; v závěru festivalu se divákům představí i poslední film Emira Kusturicy, držitele benátského Zlatého lva (za film Vzpomínáš na Dolly Bell?) i Zlaté palmy z Cannes (Otec na služební cestě). Do Prahy přiváží milostný příběh Na mléčné dráze s Monicou Belluciovou v hlavní roli, k němuž napsal scénář a ujal se i hlavní mužské role.
Tečku za Febiofestem v rámci slavnostního zakončení v pátek 31. března napíše jímavá komedie Mikea Millse Ženy 20. století o třech různých ženách v 70. letech minulého století v Americe. Film nominovaný na Zlaté glóby představuje podle kritiků jeden z nejlepších amerických počinů loňského roku a objeví se v něm například Annette Benningová.
