„Dobrou, byl to krásnej večer.“ Před třiceti lety Cannes překvapil Pulp Fiction

„Nechci točit filmy, které lidi spojují. Chci točit takové, co je rozdělují,“ představil před třiceti lety Quentin Tarantino na festivalu v Cannes svůj nový snímek. Porota filmového festivalu se ale nakonec na hlavní ceně pro jeho Pulp Fiction: Historky z podsvětí shodla. A „laciný“ krvák od režiséra, který filmy hltal při práci ve videopůjčovně, se brzy po premiéře stal kultovním snímkem devadesátých let.

Na slovutný festival v Cannes přijel Quentin Tarantino s pověstí načatou gangsterkou Gauneři. Následující Pulp Fiction natáčel s rozpočtem osmi milionů dolarů, celosvětově vydělal ale téměř třicetkrát víc. Ocenění v Cannes tomu dozajista pomohlo.

Ocenění překvapilo i tvůrce

Kritici při pohledu na hlavní soutěž odhadovali, že Zlatá palma by mohla připadnout titulům spojeným s Francií. Ve hře byl Krzysztof Kieślowski a jeho ve Francii natočené dovršení „barevné“ trilogie Červená, případně mohla cena zůstat u domácího režiséra Patrice Chéreaua za historickou Královnu Margot. Filmové zpracování krvavého období francouzských dějin ale muselo nakonec ustoupit jinému krváku.

„Bylo to demokratické rozhodnutí, podle mnohých to bylo originální,“ vysvětlil rozhodnutí canneské poroty ocenit Pulp Fiction její předseda Clint Eastwood. Ocenění Zlatou palmou překvapilo i samotné americké tvůrce. „Mysleli jsme si, že možná dostaneme nějakou zvláštní cenu, třeba za nejlepší herecké obsazení,“ předpokládal producent Lawrence Bender. Dodal, že když film vyhrál, nějaká žena na balkoně reagovala vulgárním výkřikem o nevalné kvalitě filmu.

„Ve své době byl přijat velmi kontroverzně, což se progresivním snímkům stává,“ poznamenal umělecký šéf festivalu v Karlových Varech Karel Och. Pulp Fiction považuje za film, který vytvářel historii canneského festivalu i historii kinematografie.

Nahrávám video

Například dobový The New York Times vítězství v Cannes komentoval takto: „Musí být těžké uvěřit, že Tarantino, převážně samouk a vesměs neokoukaný talent, který strávil svá tvůrčí léta prací ve videopůjčovně, přišel s dílem takové hloubky, vtipu a ohromující originality, že ho to staví do čela amerických filmových tvůrců.“

A následoval Oscar, byť oproti sedmi nominacím jen jeden – za původní scénář pro Tarantina a Rogera Avaryho. Mezi znalci Hollywoodu se spekuluje, že jemnější a propracovanější motiv přihlouplého hrdiny Forresta Gumpa bude přitažlivější pro porotu než dramatický a teatrální Pulp Fiction, psaly tehdy zpravodajské agentury o vyhlídkách Tarantina na zisk sošky pro nejlepší film. Forrest Gump ho nakonec opravdu předběhl. 

„Když někoho střelí do břicha, chci, aby krvácel“

Nicméně groteskní gangsterka o věčném koloběhu násilí Pulp Fiction se stala klasikou. Tarantino v ní definoval základní prvky své režisérské poetiky inspirované béčkovými filmy a napěchované popkulturními odkazy. „Kromě všech různých zajímavých odkazů na historii kinematografie, svérázného humoru, fetišů a odkazů i na málo známá díla je za tím především to, že Quentin Tarantino je filmový fanda,“ vysvětluje Och kult Pulp Ficiton. 

Násilí v tomto snímku Tarantino odlehčuje velmi černým humorem a jedna bizarní situace za druhou ústí do ještě bizarnějších konců. „Fascinuje mě způsob, jak Tarantino nakládá s násilím, není brutální, odpudivé, a že dokáže neuvěřitelným způsobem udělat z pokleslých žánrů velmi inteligentní zábavu,“ ocenila na Pulp Fiction Iva Hejlíčková z Asociace českých filmových klubů, která před deseti lety uvedla Tarantinův snímek znovu do českých kin.

Sám Tarantino se nechal slyšet, že násilí považuje za nejlepší způsob, jak zaujmout. Pomocí potoků krve ovládá emoce diváků. „Připadám si jako dirigent a pocity diváků jsou moje hudební nástroje. Já jim určuji: ‚Teď se smějte! A teď se zase bojte!‘ Když to někdo dělal mně, vždy jsem si to v kině parádně užil,“ vysvětloval před lety v Britské akademii filmového a televizního umění.

„Pokud někoho střelí do břicha, chci, aby krvácel jako zaříznuté prase. Nechci chlapa s bolestmi břicha a s červenou tečkou na košili,“ vzkazoval kritikům, kterým vadí v jeho titulech příliš násilného obsahu.

Návrat Travolty

Úspěchu Pulp Fiction napomohly také herecké výkony v čele s Johnem Travoltou, jemuž zabiják Vincent Vega vynesl druhou – a zatím poslední – nominaci na Oscara. Tarantino tvrdí, že pro obsazení někdejší hvězdy filmových muzikálů se rozhodl po přečtení článku, v němž se filmová kritička ptala, jestli se Travolta ještě někdy vrátí.

Tarantino měl za to, že herec si zaslouží ještě jednu šanci. Travoltu, jehož kariéra uvadala v komediích typu Kdopak to mluví 3, do role zabijáka prosadil i přes námitky producenta Harveyho Weinsteina.

Čekalo by se, že legendární taneční kreace, které U Mazaného králíčka předvádí Travolta s Umou Thurmanovou, jsou odkazem na Travoltovu muzikálovou slávu. Scéna s twistem se ale do scénáře dostala ještě předtím, než Tarantino herce oslovil. Inspiraci našel ve filmu Banda pro sebe od francouzského gurua nové vlny Jeana-Luca Godarda o mladících, kteří připravují vloupání do vily na pařížském předměstí.

„Měl jsem za sebou skvělou první kapitolu a zoufale jsem hledal druhou,“ vzpomínal Travolta nedávno. A znovu ocenil, jak mu Tarantinova nabídka restartovala kariéru: „Bylo ohromující, jaké příležitosti se mi naskytly. Herec si může jen snít o tom, co se dělo potom. Byla to další úroveň.“

Při desátém výročí Pulp Fiction se Travolta zmínil, že se uvažuje o pokračování. „Každého půlroku mi volá kvůli projektu na další příběh bratrů Vegových – něco jako pokračování Pulp Fiction,“ tvrdil tehdy o režisérovi v rozhovoru pro italský deník La Repubblica. „Ale zatím to vždycky zůstane jen v jeho hlavě,“ dodal nicméně.

Změnil kinematografii, shodují se herci z Pulp Fiction

A případné pokračování stále zůstává v Tarantinově šuplíku, svébytný filmař se ale u příležitosti dvacátého výročí premiéry Pulp Fiction vrátil v roce 2014 do Cannes, aby tu osobně uvedl digitálně restaurovanou verzi kultovních Historek z podsvětí.

Na červeném koberci si střihnul ikonické taneční figury a při představování filmu vyjádřil nelibost vůči digitalizovanému promítání. „Válka s digitálním promítáním filmů je prohraná. Ale to je přece jako dívat se na televizi, jen se to děje na veřejnosti. Světu to zjevně nevadí. Bohužel musím konstatovat, že kinematografie, jak jsem ji znal, je mrtvá,“ prohlásil. Na Pulp Fiction si sáhnout nenechal – restaurovanou verzi uvedl na pětatřicetimilimetrovém filmu.

Herci z Pulp Fiction se sešli při 30. výročí (zprava): John Travolta, Uma Thurmanová, Samuel L. Jackson a Harvey Keitel
Zdroj: Reuters/Mario Anzuoni

Nyní, u příležitosti třicátého výročí, se na festivalu TCM Classic v Hollywodu sešla herecká delegace z Pulp Fiction. V debatě rozebírali, jak zásadní měl Tarantinův snímek vliv. „Změnil kinematografii a změnil každého filmaře, kterého jsem od té doby potkala,“ uvedla Uma Thurmanová. „Quentin je jedním z talentů, kteří svým obrovským nadáním změnili prostředí, v němž jsme pracovali,“ souhlasil Harvey Keitel.

Samuel L. Jackson, filmový druhořadý zabiják Jules, popsal dopad Pulp Fiction na svou hereckou kariéru konkrétněji: „Dramaticky mi změnil život v tom smyslu, že to byla role, kdy si o mně lidé najednou začali myslet, že jsem ten nejvíc cool hajzl na planetě.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do Karlových Varů dorazil Dustin Hoffman, hlavní festivalová hvězda

Na Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary přiletěl americký herec Dustin Hoffman. Hlavní festivalová hvězda převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Do dějiště festivalu dorazili už i američtí herci Jesse Eisenberg a Harvey Keitel a také americká režisérka, scenáristka a herečka Maggie Gyllenhaalová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Klempíř zrušil výběrové řízení na ředitele Národní galerie

Ministerstvo kultury zrušilo výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha, oznámil šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy). Výběrové řízení se podle něj bude opakovat. Chce najít osobnost, která bude mít silnou mezinárodní vizi, uvedl.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Skončila obnova šikmého kostela v Karviné. Září původními barvami

Skončila obnova střechy a fasády kostela svatého Petra z Alkantary v Karviné-Dolech, známého jako šikmý kostel. Památku nyní zdobí původní historické barvy – šedá, bílá a červená. Památkáři se inspirovali dochovanými fotografiemi poslední „přeživší“ stavby původní Karviné. Práce vyšly na sedm milionů korun, z toho 5,9 milionu pokryla dotace z evropského programu Spravedlivá transformace. Zbytek zaplatila farnost Karviná-Doly především z výnosů ze vstupného na komentované prohlídky.
před 10 hhodinami

Bezhlavý jezdec se vrací výstavou

Byli čtyři, byli mladí a byla zrovna devadesátá léta. Umělci Josef Bolf, Ján Mančuška, Jan Šerých a Tomáš Vaněk spolu tehdy založili skupinu Bezhlavý jezdec. Zajímaly je nové umělecké přístupy. Galerie hlavního města Prahy toto období připomíná na stejnojmenné výstavě.
před 12 hhodinami

V Eurovizi bude nově soutěžit Kanada

Kanada vyšle v roce 2027 poprvé svého zástupce do Eurovize. Písňovou soutěž pořádá Evropská vysílací unie (EBU), evropská adresa ale není pro účastníky klání podmínkou. Koneckonců poslední novou zemí, která se přihlásila, byla před deseti lety Austrálie. Naopak některé zahraniční weby zaměřené na Eurovizi spekulují, zda není ohrožena účast Česka.
před 15 hhodinami

Z historie festivalu ve Varech: „objevil“ DiCapria a ovlivnila ho politika

Filmový festival v Karlových Varech si připomíná letos dvě výročí. Koná se jubilejní, šedesátý ročník, současně ale uplyne osmdesát let od konání toho vůbec prvního, tenkrát ještě v Mariánských Lázních. Nesoulad v číslech způsobilo i střídání s přehlídkou v Moskvě. Česká televize se ohlíží za historií KVIFF prostřednictvím deseti témat.
před 22 hhodinami

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
1. 7. 2026

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
1. 7. 2026

Evropský pohled