Dílo Amálie Mánesové

Podle Miloše Jiránka, jenž patří k vůdčím osobnostem zakladatelské generace českého moderního umění, stojí v 19. století za zmínku pouze tři malířky, a to Zdenka Braunerová, Pepa Mařáková a Amálie Mánesová. Právě posledně zmíněná umělkyně ze slavné rodiny Mánesů vytvořila řadu výborných malířských záběrů. K jejím nejlepším dílům patří Pohled na Hrubou Skálu, jenž je k vidění v pražské Národní galerii. Společně s kurátorkou Kateřinou Kuthanovou Bednářovou se podíváme ještě na další její díla v majetku města Pohled.

Malířka Amálie Mánesová (1817-1883) pocházela z významné umělecké rodiny – její otec Antonín Mánes byl krajinář, mladší bratři Josef a Quido rovněž malíři. Ačkoliv se chtěla původně věnovat figurální malbě, otec to považoval za nevhodné pro ženy a vedl ji ke krajinomalbě. Většinu svého času a úsilí věnovala vyučování a podpoře bratrů. Po smrti otce (1843) převzala velkou část jeho soukromých kurzů kreslení, které vedl u bohatých šlechticů.

Když se její bratr Josef zamiloval do služky Františky Šťovíčkové, trpěla utkvělou představou, že se dostane do chudé domácnosti, kde mu nedostatek peněz nedovolí tvořit. Svou autoritou tento vztah rozbila, ačkoliv už Františka s Josefem čekali dítě. Za chybu pak sama zaplatila po mnoha letech, kdy nemocného bratra s velkým úsilím dopravila z Říma zpět do Prahy a až do jeho smrti (1871) se o něj starala. Odmítla nabídku k sňatku od Václava Levého a do konce života zůstala svobodná.

Nahrávám video
Národní galerie v Praze nikdy nezavírá - Dílo Amálie Mánesové
Zdroj: ČT24

Kateřina Kuthanová Bednářová je kurátorkou Sbírky umění devatenáctého století. Vystudovala obor Dějiny umění na Filozofické fakultě UK v Praze (2007). Specializuje se na sochařství a ženy-malířky 19. století v Čechách.

Na další díl z cyklu Národní galerie nikdy nezavírá se můžete těšit opět v neděli 29. července. Společně s kurátorkou Monikou Sybolovou se podíváme na Cyklus pro předsíň královské lóže od Julia Mařáka. Všechny předešlé díly naleznete zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
před 23 hhodinami

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026

Akcionáři společnosti Warner Bros schválili převzetí firmy rivalem Paramount

Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery ve čtvrtek schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu korun), informovaly agentury. Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

Přemyslovce a jejich dobu přibližuje na devět set exponátů

Národní muzeum otevírá výstavu, která poprvé odvypráví celý příběh dynastie Přemyslovců, která proměnila české knížectví v království a zásadně ovlivnila podobu střední Evropy. Mezi devíti stovkami exponátů se nachází pohřební klenoty krále Přemysla Otakara II. nebo textilie z hrobu svaté Ludmily.
23. 4. 2026

OBRAZEM: Vítěz World Press Photo zachytil rodinné zoufalství při zásahu ICE

Nejlepší fotografii v soutěži World Press Photo v loňském roce pořídila americká fotografka Carol Guzyová, když zachytila zoufalství dcery ve chvíli, kdy agenti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) zadržují jejího otce. Vítězné snímky napříč kategoriemi podle poroty „nabízejí mnohovrstevnaté pochopení světa, ve kterém žijeme“.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026
Načítání...