Dílo Amálie Mánesové

Podle Miloše Jiránka, jenž patří k vůdčím osobnostem zakladatelské generace českého moderního umění, stojí v 19. století za zmínku pouze tři malířky, a to Zdenka Braunerová, Pepa Mařáková a Amálie Mánesová. Právě posledně zmíněná umělkyně ze slavné rodiny Mánesů vytvořila řadu výborných malířských záběrů. K jejím nejlepším dílům patří Pohled na Hrubou Skálu, jenž je k vidění v pražské Národní galerii. Společně s kurátorkou Kateřinou Kuthanovou Bednářovou se podíváme ještě na další její díla v majetku města Pohled.

Malířka Amálie Mánesová (1817-1883) pocházela z významné umělecké rodiny – její otec Antonín Mánes byl krajinář, mladší bratři Josef a Quido rovněž malíři. Ačkoliv se chtěla původně věnovat figurální malbě, otec to považoval za nevhodné pro ženy a vedl ji ke krajinomalbě. Většinu svého času a úsilí věnovala vyučování a podpoře bratrů. Po smrti otce (1843) převzala velkou část jeho soukromých kurzů kreslení, které vedl u bohatých šlechticů.

Když se její bratr Josef zamiloval do služky Františky Šťovíčkové, trpěla utkvělou představou, že se dostane do chudé domácnosti, kde mu nedostatek peněz nedovolí tvořit. Svou autoritou tento vztah rozbila, ačkoliv už Františka s Josefem čekali dítě. Za chybu pak sama zaplatila po mnoha letech, kdy nemocného bratra s velkým úsilím dopravila z Říma zpět do Prahy a až do jeho smrti (1871) se o něj starala. Odmítla nabídku k sňatku od Václava Levého a do konce života zůstala svobodná.

14 minut
Národní galerie v Praze nikdy nezavírá - Dílo Amálie Mánesové
Zdroj: ČT24

Kateřina Kuthanová Bednářová je kurátorkou Sbírky umění devatenáctého století. Vystudovala obor Dějiny umění na Filozofické fakultě UK v Praze (2007). Specializuje se na sochařství a ženy-malířky 19. století v Čechách.

Na další díl z cyklu Národní galerie nikdy nezavírá se můžete těšit opět v neděli 29. července. Společně s kurátorkou Monikou Sybolovou se podíváme na Cyklus pro předsíň královské lóže od Julia Mařáka. Všechny předešlé díly naleznete zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 2 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 2 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 4 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 7 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 13 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 23 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...