Praha - Remix slavné písně Serge Gainsbourga a Jane Birkinové La Décadanse vytvořený u příležitosti výstavy Dekadence - České země 1880-1914 v Belgii pod názvem La Décadanse Revisited v zaplněném koncertním sále v Domě U Kamenného zvonu představili zpěvačka Monika Načeva a malíř, scénograf a hudebník David Cajthaml. Osmnáctiminutová skladba je součástí vinylové desky, která vyšla v limitované edici 300 kusů. Výstava mapující fenomén dekadence v českém výtvarném umění se koná v belgickém Bruselu a Namuru a bude otevřena do 10. května.
Vizuální podobu gramofonové desky navrhl přední český grafik Robert V. Novák, vydala ji společnost Arbor vitae societas, která zároveň stojí i za výstavním projektem. „Zájemci si desku mohou pořídit prostřednictvím mé webové stránky nebo stránek vydavatelské společnosti,“ řekla Načeva. Za nápadem vytvořit remix skladby nejslavnějšího páru francouzské populární hudby Serge Gainsbourga a Jane Birkinové, které proslavila skladba Je t'aime… moi non plus, stojí kurátor výstavy Otto M. Urban. Hudba Načevy a Cajthamla zazněla i při vernisáži v Belgii. „Zpívat mezi tak skvělými obrazy byl velký zážitek,“ podotkla Načeva.
Belgická výstava navazuje na expozici V barvách chorobných: Idea dekadence a umění v českých zemích 1880-1914, která se konala ve výstavních prostorách Obecního domu v Praze na přelomu let 2006 a 2007 a poprvé představila specifickou část výtvarné umělecké scény v českých zemích ovlivněnou myšlenkami dekadence. Akce je oficiální doprovodnou akcí předsednictví České republiky Radě Evropské unie.
V Belgii je výstava rozdělena na dva vzájemně se doplňující soubory. První, zaměřený na nitro umělce, je instalován na bruselské radnici, druhý, inspirovaný démonem lásky a sexualitou, je představen v muzeu v Namuru.
Monika Načeva
bývá označována jako královna české alternativy, začínala jako herečka. Vystupovala zejména v pražském divadle Sklep a objevila se například ve filmu Mazaný Filip. Své debutové rockově laděné album Možnosti tu sou s texty básníka Jáchyma Topola Načeva vydala v roce 1994, na hudbě se kromě kytaristy Tadeáše Věrčáka podílel také kytarista Michal Pavlíček. Do oblasti taneční hudby interpretka bulharského původu vkročila následujícím albem Nebe je rudý, posun k elektronice a zvukovým experimentům znamenala další deska Mimoid. V tomto trendu s příklonem k etno hudbě pokračovalo album Fontanela, vydané v roce 2002. O pět let později s Michalem Pavlíčkem a dýdžejem Five vydala společné album nazvané Mami.
