Čtvrtá řada uzavře Zdivočelou zemi

Praha - Zdivočelá země - pětačtyřicet let historie České (Československé) republiky v pětačtyřiceti dílech jednoho seriálu. Poprvé se diváci s bývalem letcem RAF, který se po druhé světové válce vrátil do českého pohraničí, setkali v roce 1997. Téměř ve stejném roce skončí poslední, čtvrtá řada, kterou vysílá ČT1 od 3. září, vždy ve 20:00.

Projekt režiséra Hynka Bočana a spisovatele Jiřího Stránského, podle jehož knih Aukce a Zdivočelá země společně napsali scénář, mapuje období od roku 1945 do doby těsně po sametové revoluci. Čtvrtá, premiérová řada začíná i končí v roce 1990, kdy se hlavní seriálová postava Antonín Maděra (Martin Dejdar) po letech perzekuce konečně těší společenskému uznání.

Na oslavě jeho pětasedmdesátin dokonce přislíbí osobní účast prezident Václav Havel, jenž si zahrál sám sebe. „Spolupráce s ním byla báječná, nezapomeňte, že byl pracoval v divadle a miloval divadlo a byl velmi slušným hercem. Ostatně každý politika je trošku herec,“ poznamenal Bočan.

Zdivočelá země IV
Zdroj: ČT24/ČT

Hned po úvodní scéně se ale děj vrací zpět do bezčasí Husákova režimu, do let 1976 až 1979. V prvním díle se Maděrovi a ostatní obyvatelé statku dovídají, že objekt, který je po dlouhá léta jejich domovem, zabírá ministerstvo vnitra pro své školicí středisko. Znamená to mimo jiné hrozbu konce velké rodiny, kterou Maděrovi a bývalí „kaubojové“ tvoří.

Hledání řešení s sebou opět nese napětí ve vztazích, které se stanou ještě citlivější po vzniku Charty 77. „Naší snahou bylo pojmout fenomén Charty především objektivně,“ poznamenává Jiří Stránský. „Většina těch, co by Chartu bývali s gustem podepsali, to nemohla udělat, aniž by se to obešlo bez drastických osobních ztrát. Chartu mohli většinou reálně podepsat ti, kteří měli nezávislé příjmy, byli bez dětí a závazků, anebo byli opravdu natolik svobodomyslní a zásadoví, že raději myli okna.“ V seriálu jsou s touto situací konfrontováni snad všichni aktéři příběhu a každý reaguje – ze svého pohledu – racionálně. Ne každé rozhodnutí se ale setká s pochopením.

„Snažíme se ukázat jednu věc: Že doba byla složitá a že slušný člověk ohrožoval svoje okolí, tzn. svou rodinu, ale nejen svou, i rodinu statku. Což je mimochodem další velké téma, které mám na seriálu rád - že je vlastně o velké rodině,“ přiznává režisér Hynek Bočan.

„Je tam třeba postava Jerryho, předsedy JZD, který dělá všechno pro družstvo a vlastně musí jít režimu po srsti víc, než je slušné, až do okamžiku, když už to dál nejde,“ upozorňuje na postavu Vincka Štětky, přezdívaného Jerry, který prožije jeden z nejkomplikovanějších vývojů. Je jakousi třecí plochou mezi partají, do níž vstoupil, aby zachránil družstvo, a svými přáteli, kteří se více či méně totalitnímu režimu nechtějí podvolovat, a toto „tření“ ještě zesílí poté, co z pozice předsedy JZD učiní rozhodnutí, které bude nejen Maděra považovat za podraz vůči němu.  

„Pokud někdo o sobě řekne, že nikdy neselhal, tak selhal právě v tom okamžiku, kdy to říká, protože každý z nás občas někde nějakou chybu udělá. Ale jde o to, jestli se z té chyby dokáže poučit, anebo když už ne poučit, tak si ji zapamatovat a příště už ji nedělat,“ poznamenává Bočan. 

Bezchybný není v seriálu nikdo, včetně Antonína Maděry. Motivem poslední série, jež završuje jeho život, je otázka svědomí jedince ve společnosti, kde svědomí většinou selhává, protože jinak by těžko přežívala. Maděra si za trvání na tom, co považoval za pravdivé a správné, mnohé vytrpěl (a nejen on, i jeho rodina a přátelé) a nejednou pravdu povýšil nad vše ostatní, i nad oběti, které kvůli ní on i jeho blízcí museli přinést. Ze svých zásad nechce slevit ani teď, uprostřed normalizace, ale víc si připadá sám a nepotřebný. „Teprve později, díky jistým dramatickým zvratům, začne nahlížet na svůj život shovívavěji a odpouští si své viny a prohry. Zmoudřel,“ prozrazuje dramaturgyně Helena Slavíková. 

„Jestli člověk jako Tonda Maděra může obstát ve světě?“ ptá se Martin Dejdar, který v Maděrově kůži prožil čtyřicet pět seriálových let. „Může obstát, on obstojí. Ale dostane přes držku. A strašně moc. A několikrát. Slušní lidé přežijou, ale trpí za to. Hajzlové a parchanti většinou netrpí.“

A ti, o nichž je v poslední větě řeč, se v životě Maděrových opět objeví: Z druhé série se na obrazovky vrací velitel Žabák (Miroslav Táborský), který si Maděru vychutnával v uranových dolech, anebo Eda (Matěj Hádek), jenž využil lásky Ivanky Maděrové (Hana Vagnerová) k informování StB o dění na statku. „Žabák a Eda reprezentují ostrý represivní aparát Státní bezpečnosti, která šířila strach a drasticky zasahovala proti skutečným i domnělým buřičům. Našim hrdinům věnuje neúnavnou a velmi pečlivou pozornost,“ podotýká Jiří Stránský.

Rozhovor s Hynkem Bočanem (zdroj: ČT24)

Kromě Maděry, „kaubojů“ a jejich rodin a přátel, se ve čtvrté řadě objeví i nové tváře: Kupříkladu nová posila zemědělského družstva Radek Nerad v podání Marka Němce, Ladislav Hampl v roli Kandova syna z prvního manželství či Marek Vašut, který si zahrál západního Němce, jenž se přijede podívat na svůj rodný dům.

Zdivočelá země na papíře

Edice České televize připravuje na 3. září, tedy ke dni, kdy se na obrazovce objeví první díl poslední řady seriálu, knihu rozhovorů Jakuba Wehrenberga s Hynkem Bočanem pod názvem Moje cesta Zdivočelou zemí aneb S čerty nebyly žerty. Další knihou, kterou Edice ČT vydává ve spolupráci s nakladatelstvím Albatros, je Zdivočelá země – Jak to bylo doopravdy. Vyjde 8. října 2012.