Třináct podob Cate Blanchettové představuje třináct uměleckých směrů dvacátého století. Filmovou instalací Manifesto s australskou herečkou v hlavní roli otevřela Národní galerie novou sezonu. V pražském Veletržním paláci měly současně vernisáž další čtyři výstavy.
Herečka, kterou diváci znají z filmů Kafe a cigára nebo Pána prstenů, se ve videu německého umělce Juliana Rosefeldta proměňuje v choreografku, bezdomovkyni nebo vědkyni. „Rosefeldt je známý prací s texty a videosnímky, tady se věnoval tématu manifestu jako uměleckému žánru. Texty, které prezentují nějakou uměleckou myšlenku, se dostávají do kontextu každodenního života,“ upřesnil ředitel Národní galerie Jiří Fajt. Tímto způsobem si diváci připomínají manifest dadaistů, futuristů nebo Dogma 95.
Další z nových výstav se pod názvem Biafra ducha zabývá zahraničními studenty ze zemí takzvaného třetího světa, kteří v šedesátých a sedmdesátých letech studovali v Československu především filmovou tvorbu. Na filmech, plakátech a fotografiích afrických a asijských tvůrců ukazuje vliv těchto studentů zejména na československou novou vlnu a naopak, jak studium v Československu ovlivnil jejich přístup k umění a kultuře.
Pod názvem Půst pak návštěvníci Národní galerie najdou díla Portugalce Pedra Henriquese, jehož zajímají nové technologické možnosti umění. Podivné objekty, které skládá s prefabrikovaných předmětů, se vyjadřují k rychlosti a jejímu dopadu na současný život. Často se podobají protézám.
Prostor dostala ve Veletržním paláci i současná studentská tvorba. Mladé umělce představuje už poněkolikáté StartPoint. „Jde o asi nejrozsáhlejší soutěž pro evropské diplomanty vysokých škol. Letos zahrnuje 39 škol ze 17 zemí, na výstavu bylo vybráno 25 finalistů,“ upozornil kurátor Pavel Vančát.
Součástí podzimní vernisáže Národní galerie bylo i otevření dosud nepřístupného prostoru další haly Veletržního paláce. Umístěna je zde dlouhodobá expozice děl Františka Skály získaných z jeho nedávné výstavy.
