Povídky z jedné a druhé kapsy vycházejí vůbec poprvé v arabštině. Dílo Karla Čapka přeložil bývalý palestinský diplomat v Praze Burhan Kalak. Z osmačtyřiceti povídek si jich vybral polovinu. „Svědčí o jeho humanitě,“ domnívá se.
Čapkovy povídky jsou poprvé i z arabské kapsy
Kalak české čtenáře seznámil například s básněmi palestinského národního básníka Mahmúda Darwíše, česky vyšly pod názvem Přicházím do stínu tvých očí v roce 2007. Naopak z češtiny do arabštiny přeložil knihu Jindřicha Havlíka Návštěvou ve Svaté zemi. „Líbila se mi, protože ukazuje skoro všechny aspekty našeho stavu,“ podotkl.
Čapek objevuje, co je v člověku dobrého. To ukazuje na jeho humanitu.
K Havlíkovu cestopisu se dostal prý náhodou, stejně jako k Čapkovi. „Četl jsem někde, že on první použil termín 'robot' a to ve mně vyvolalo zájem,“ upřesnil. Zaujetí slavným českým spisovatelem ho dovedlo až k překladu Povídek z jedné a druhé kapsy, které je od jejich vydání v roce 1929 možné si přečíst v arabštině vůbec poprvé.
Kalak se neobává, že by detektivní příběhy byly pro jinou kulturu nesrozumitelné. „Myslím, že Čapkova tvorba bude pro arabského čtenáře pochopitelná,“ domnívá se. „Čapek jde do duše člověka a objevuje, co je v něm dobrého, i když je to zloděj. To ukazuje Čapkovu humanitu.“
Rozhovor s překladatelem: Čapek viděl v lidech dobro (zdroj: ČT24)
Karel Čapek by si zasloužil přeložit do všech jazyků, tvrdí Kalak. Zatím jeho „kapesní“ povídky vydalo nakladatelství Al Mutawassit se sídlem v Miláně, a to u příležitosti výročí Čapkova narození, které připadá na 9. ledna. Kniha byla už představena na veletrhu v Bejrútu a je k dostání i v dalších zemích arabského světa.
Přečíst v arabštině si lze i další díla Karla Čapka nebo třeba Václava Havla či Milena Kundery, i když jeho texty byly přeloženy z jiného jazyka. Z mladší spisovatelské generace pak mají arabské protějšky svého díla například Patrik Ouředník, Emil Hakl, Zuzana Brabcová nebo Petra Hůlová.