Praha – Ředitel Jan Burian vidí budoucnost Národního divadla v autonomii jednotlivých uměleckých souborů. Tuto vizi dnes projednal s nově ustanovenou Radou Národního divadla. Tato transformace by podle šéfa Zlaté kapličky ale neměla snížit náklady, už tak je prý tato kulturní instituce silně podfinancovaná. Celý systém by měla naopak zefektivnit.
Burianova představa je tedy taková: vytvoření právně, ekonomicky i umělecky samostatných celků pod společnou značkou. Opera, balet a činohra pak budou jako právnické osoby využívat služeb společné servisní organizace na základě obchodních vztahů. Současné ředitelství divadla bude přitom zastupovat společné zájmy, řešit strategické otázky a provádět kontrolu.
- „Chceme-li být součástí evropského divadla a ukázat Česko jako zemi s živou kulturní tradicí, nemůžeme spravovat Národní divadlo na základě rozpočtu, který není znám s předstihem nebo ve stavu s hroutícími se budovami a zařízeními,“ uvedl Burian. Vše hodlá nastavit do pěti let.
„Uvědomuji si, že změny budou předmětem veřejné diskuse, obav a pochybností,“ komentoval to Burian, podle něhož je k tomu nutné vytvořit legislativní a ekonomické podmínky. Součástí návrhu je také zásada zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře, která se mu jeví jako nejrealističtější cesta ke změnám. Forma příspěvkové organizace prý už dávno nevyhovuje. „Režim práce v divadle, orchestru či galerii je jiný než tam, kde se pracuje pravidelně a vykonávají se stejné činnosti,“ nechal se slyšet Burian.
Od nového zákona si slibuje odstranění zásadních překážek, jež brání rozvoji umělecké tvorby i efektivnímu hospodaření. Burian chce pro tuto sezonu získat závazné stanovisko ministerstva kultury i vlády, že se Národní divadlo skutečně vydá cestou transformace.
Rada Národního divadlo funguje jako poradní orgán ředitele. V jejím kruhu jsou např. předseda Akademie věd Jiří Drahoš, správní ředitel Komerční banky Pavel Čejka, spisovatel a dramatik Pavel Kohout a zlatá mecenáška ND Dadja Altenburg Kohl.
