Bryn Terfel vůbec není špatný chlapec

Praha – Charismatického Velšana, basbarytonistu Bryna Terfela mohlo české publikum poprvé slyšet na vlastní uši před dvěma lety v Praze. Do hlavního města se opět vrací – skvělým hlasem, charismatem a hereckým talentem ovládne 20. ledna Smetanovu síň Obecního domu. Na české zastávce v rámci turné k projektu Bad Boys ho doprovodí Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod taktovkou velšského dirigenta Garetha Jonese.

V kombinovaném programu zazní operní árie, které Terfel v Praze při svém minulém koncertě nezpíval. Potěší i klasickým muzikálem, jako je Mackie Messer, a zazpívá také něco z Gershwina a oblíbené velšské melodie.

Pětačtyřicetiletý Terfel byl vyhlášen zpěvákem roku na Classical Brit Awards v roce 2004 a doma má Grammy za nejlepší vokální počin ve vážné hudbě v roce 1996. Když studoval na Guildhall School of Music and Drama, o podobné kariéře se mu zdaleka nesnilo. „Během těch šesti let se neobjevilo nic, co by mi ukázalo, že bych se mohl stát velkým pěvcem,“ říká Terfel, dodává ovšem: „I když náznaky tam byly.“

Tím prvním výraznějším bylo získání ceny Kathleen Ferrier Award v roce 1988 a především pak o dva roky později debut ve Welsh National Opera, kde se představil v Mozartově Cosi Fan Tutte. Poté začal velmi rychle budovat svůj operní repertoár a stoupat po žebříčku slávy. „Terfel má velký, mohutný basbarytonový hlas krásné barvy a znělosti. Začínal s rolemi v Mozartových operách a teď se prozpíval k velkým rolím ve Wagnerovi, a ty mu ohromně sedí,“ domnívá se operní kritička Helena Havlíková.

Kromě operních rolí má Bryn Terfel na repertoáru i písňové cykly Schuberta, Schumanna a samozřejmě milované velšské písně. Zpívá ve všech nejslavnějších operních domech, včetně Metropolitní opery v New Yorku. „Zpíval jsem v La Scale nebo v Královské opeře v Covent Garden, to jsou místa, kde jste skutečně hodně nervózní. Je to, jako kdyby někdo hrál poprvé za Manchester United,“ přiznal pěvec v rozhovoru pro ČT24.

Nervozita je ale zbytečná – publikum Terfela miluje. Nejspíše i proto, že všechno, co dělá, působí samozřejmě a dokonale, jako by za tím ani nebyly hodiny práce. Terfel nebudí dojem hvězdy, spíš charismatického sympaťáka, který jen tak mimochodem dobyl operní svět. „I ty pověstné barytonové bídáky dokáže interpretovat s vnitřní, neříkám, že laskavostí, ale v jeho interpretaci je něco člověčího – a v tom je jeho velká síla,“ upozorňuje Helena Havlíková, že navzdory názvu svého turné není Terfel žádný bad boy, tedy žádný enfant terrible.

Terfelova konkurence

Po německém tenoristovi Jonasu Kaufmannovi je Terfel v krátkém čase další operní hvězdou, která v Česku koncertuje. Navíc ve stejný den, kdy ve Dvořákově síni pražského Rudolfina vystoupí uznávaný americký barytonista Thomas Hampson. Za doprovodu České filharmonie a jejího šéfdirigenta Elijahua Inbala provede Mahlerův cyklus Písně o mrtvých dětech a jeho Symfonii č. 5 cis moll.

Bryn Terfel
Zdroj: ČT24/Nachtigal Artists

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026
Načítání...