Brno – Faust je cesta, říká režisér Mikoláš Tyc. A v brněnském Buranteatru nenechá diváky dramatu Faust a Markétka jen pasivně přihlížet. Jako jeviště klasiky z pera Johanna Wolfganga Goetha používá celé divadlo.
Repertoár brněnského Buranteatru se v neděli rozšířil o klasickou inscenaci Faust a Markétka. Divadlo původně plánovalo premiéru na konec dubna, muselo ji ale kvůli úrazu čerstvého držitele Ceny Thálie Michala Isteníka posunout. Právě Isteník ztvárnil hlavní mužskou roli Fausta, kterého si prý vždy toužil zahrát.
„Osobně se teď cítím v takovém rozpoložení, že Faustovi v určitých věcech rozumím. Není to o tom, že bych s ním měl něco společného, on to totiž není úplně sympatický kluk. Ale spíš v tom, že jsem k tomu možná emocionálně dozrál,“ řekl Isteník.
Hra o spolčení s ďáblem diváky doslova zvedne ze židlí. Během představení totiž putují různými prostory divadla. „Intenzivně jsme dumali, jak v našich skromných technických podmínkách vystihnout kosmický rozměr Goethova dramatu. Klíčem se stalo slovo cesta - podobně jako Faust putuje provázen ďáblem napříč světem, i herci budou s diváky putovat různými částmi divadla,“ režisér Mikoláš Tyc. „Prostor Stadionu, kde Buranteatr sídlí, je velký a něčím tajuplný. Tak jsme si říkali, že to nám umožní ve spojení s textem vést diváky po cestě, protože Faust je cesta,“ dodal.
Náročná byla i cesta divadelníků k nedělní premiéře. „Zcela nepochopitelně nám vypadávaly pojistky, když jsme zkoušeli. Nebo se naopak světla rozsvěcovala sama od sebe. Byla smůla, že se nám i dva herci zranili. Je to něčím nebezpečné setkání,“ popsal Tyc.
