Pařížské Centre Pompidou vystavuje dílo Anselma Kiefera. Německý malíř a sochař letos slaví sedmdesátiny. Celý život rád otevírá tabu a provokuje, od mládí se vyrovnával s nacistickou minulostí rodné země.
Anselm Kiefer zkoumá německou identitu a nacimus
Kieferovy práce již vystavily galerie po celém světě, přesto se první retrospektivní výstavy dočkal až letos ve Francii. Expozice v Centre Pompidou obsahuje asi 150 děl, která Kiefer vytvořil od šedesátých let. Byl ovlivněn abstraktním expresionismem, pop artem, minimalismem i konceptuálním umělcem Josephem Beuysem.
Výstavě dominuje netradiční pocta Madame de Staël a německým romantikům, hřbitov s náhrobky v podobně hub, které nesou jejich jména. Temné dílo vzniklo speciálně pro pařížskou výstavu. „Jeho práce je vždy bipolární, radost se pokaždé mísí s nebezpečím a dramatem. Vždy jsou tam dva protiklady,“ říká kurátor Jean-Michel Bouhours.
Provokoval i hajlováním
Centre Pompidou připravilo hned 14 tematických sálů. Díla nejčastěji odrážejí německou historii, vždy poněkud neotřele. Kiefer Němcům léta vyčítal, že kvůli xenofobii a rasismu z nacistických časů ztrácejí část své identity. Upozorňoval na to i prostřednictvím provokujících vystoupení, při kterých třeba v šedesátých letech hajloval na veřejnosti.
„Podle Kiefera je svět cyklický a existují v něm jak pozitivní tak negativní cykly. Války spadají logicky do toho negativního, ale to ničení podle něj obsahuje i prvky zrodu,“ upozorňuje Jean-Michel Bouhours. Kiefer se zabýval také židovskou mystikou.
Anselm Kiefer v roce 1980 reprezentoval Německo na benátském bienále, od roku 1982 se několikrát zúčastnil přehlídky Documenta, roku 2008 obdržel Mírovou cenu na knižním veletrhu ve Frankfurtu. Expozice v Centre Pompidou potrvá do dubna 2016.