Albertina ukazuje Michelangela jako kreslíře

Vídeň - Ve vídeňské galerii Albertina je k vidění více než stovka kreseb italského génia Michelangela Buonarrotiho. Jde o první velkou výstavu tohoto slavného mistra v Rakousku po více než dvaceti letech. Zhlédnout ji bude možné do 9. ledna příštího roku. Expozice se soustředí na Michelangela jako kreslíře. „Kresba pro něj není vedlejší produkt, ale základ tvorby. Slouží mu jako podklad pro malbu, fresky i sochy,“ vysvětlil kurátor výstavy Achim Gnann. Podotkl, že u jiných malířů není kresba takovou samozřejmostí jako u Michelangela. I jeho nejmenší kresby prý mají přesně svůj účel.

Hlavním motivem je lidské tělo. Podle kurátora zachycoval malíř hlavně muže. Ženské modely prý v jeho době nebyly. Michelangelo studuje na kresbách anatomii a ukazuje podle Gnanna tělo v jeho síle a monumentalitě, jaké byly do té doby nevídané. Transformuje postavy „do heroična“, napětím svalů vyjadřuje také napětí vnitřní a tělo je i výrazem charakteru, uvedl kurátor.

Michelangelo se narodil v roce 1475 a zemřel v roce 1564. Byl sochařem, malířem i architektem. Výstava přibližuje celou jeho tvůrčí dráhu. Vystavená díla se řadí chronologicky do skupin.

Nahrávám video
Reportáž Jana Moláčka
Zdroj: ČT24

K vidění jsou kresby, které autor vytvořil jako sedmnáctiletý mladík. Následují studie k některým obrazům či k freskám pro Sixtinskou kapli. Na závěr čeká na návštěvníky pozdní zobrazení ukřižování, které malíř načrtl ve svých skoro 80 letech. Podrobně jsou zaznamenány i jeho projekty pro jednotlivé papeže. Nechybí ani sádrový odlitek sochy Mojžíše.

Výběr doplňují práce Michelangelových přátel a kolegů, jimž se některá jeho díla dříve připisovala, přestože měli odlišný styl. Na výstavě jsou i malby a reliéfy, které podle Michelangelových návrhů vznikly. Mezi ně patří například jedno z Rubensových pláten. Na velkoplošných obrazovkách se pak promítá třeba krátký film o Sixtinské kapli. V něm mají zájemci možnost vidět, čeho byly vystavené kresby předobrazem.

Kurátor Gnann začal s přípravami výstavy před více než třemi lety. Vybraná díla pocházejí ze sbírek 30 muzejních institucí z Evropy i zámoří. Výstavu doplní odborné sympozium, které Albertina pořádá spolu s institutem umění münsterské univerzity. Akce se koná 19. a 20. listopadu. Experti se budou věnovat Michelangelovým figurálním kresbám a jejich datování.

Po Bruselu a Berlíně hostí Vídeň také retrospektivu prací nejslavnější mexické malířky Fridy Kahlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...