Málokterého českého výtvarníka zastupovalo dílo v takovém množství jako Adolfa Borna. Jeho kresby se dostaly do knížek, do animovaných filmů, na plakáty, pohlednice … Výtvarník si vynalezl velmi typický rukopis, podle něhož byl rozlišitelný na první dobrou. Kouzelník duchovního jasu, jak jej popsal historik umění František Dvořák, či velmistr humorné grafiky zemřel ráno ve věku 85 let.
Svérázné postavičky a podivná zvířata vycházející z humorné až absurdní grotesky byly Bornovým poznávacím znamením, stejně jako jeho elegantní knír. Ilustrátor nezůstával jen u papíru a knížek, navrhoval také divadelní scény a kostýmy.
Úspěch slavil nejen na domácí půdě, ale i v zahraničí – v posledních letech zejména ve Francii. Jméno si v zemi galského kohouta udělal především ilustracemi La Fontainových bajek, které byly v zemi jednou z nejprodávanějších knih roku 2000, ale například i Tří mušketýrů, Pohádek bratří Grimmů či legendy o Golemovi. Vystavoval ale po celém světě a v roce 1974 v Montrealu získal ocenění za nejlepšího karikaturistu roku.
Bornovým „parťákem“ byl po léta scenárista Miloš Macourek. Společně vytvořili přes šedesát snímků. „Bohužel, co odešel do věčných lovišť Miloš Macourek, přestal jsem filmy dělat. Nemám už zapotřebí si zvykat na někoho jiného,“ řekl výtvarník před několika lety.
Víno, pes a dálavy
Mezinárodní úspěchy v 60. a 70. letech mu mimo jiné otevřely hranice a mohl se tak věnovat další své velké vášni - cestování. Zážitky z putování shrnul v kresbách do knížky Born na cestách. Nejraději navštěvoval Řecko a Turecko, ostatně sám se označoval přímo za turkofila. „Rád si povídám s lidmi, kteří cestují. S těmi ostatními je možné hovořit tak o počasí,“ pronesl. Umělec byl známý svými pevnými postoji a názory. Např. Jana Žižku z Trocnova považoval za gangstera a ohledně současné migrační krize smýšlel v tom smyslu, že se Evropa rozpadne.
Inspirovaly ho i historické a literární postavy, mytologie, divadlo, ale třeba i vzpomínky na staré pražské poutě nebo zašlé časy někdejšího mocnářství. „Doba Františka Josefa měla morálku! Staří lidé se těšili vážnosti, smlouvy se stvrzovaly podáním ruky,“ říkal. Sbíral starobylé přilby, klobouky a čepice. Svou knihu pamětí nazval Mým národům.
Syn železničáře z česko-rakouského pomezí a vídeňské Češky miloval psy, víno, poezii a lyžování. Pokládal se za Středoevropana, ale netajil se kritikou vůči svým spoluobčanům. „Češi potřebují vychovávat a vychovávat. Je to netolerantní národ, naivně nacionalistický a veskrze neslušný,“ tvrdil.
Reakce na Bornův odchod
Smrt významného výtvarníka nenechala českou veřejnost bez odezvy. „Jeho malby, kresby, ilustrace knih či karikatury mne provázely od dětství. Nesmrtelné večerníčky o Machovi a Šebestové či opičce Žofce mám rád dodnes. Rád též beru do rukou Erbenovu Kytici právě s obrázky Adolfa Borna,“ sdělil ministr kultury Daniel Herman.
„Vždycky jsme si v Albatrosu říkali, že pokud by měl někdo vytvořit erb našeho nakladatelství, určitě by to měl být Adolf Born,“ reagoval na zprávu o Bornově úmrtí programový ředitel nakladatelství Albatros Ondřej Müller. „Jeho tvorba je od počátku s nakladatelstvím spjata a za ta léta vytvořil desítky knih, na které jsme stále velmi hrdí,“ zakončil.
Široký rozsah Bornovy tvorby, sahající daleko za známé večerníčky, ocenil i výkonný ředitel mezinárodního festivalu animovaných filmů Anifilm Tomáš Rychecký. „Je to pro mě rána, všichni jsme na jeho filmech vyrostli. Jeho odkaz je silný, bavil mnoho generací,“ řekl.
Shodou okolností nyní opět vycházejí některé Bornem ilustrované knihy. „Při příležitosti jeho 85. narozenin, jsme se s Adolfem Bornem dohodli, že znovu vydáme nejhezčí knihy, na nichž pracoval,“ uvedl programový ředitel Albatrosu. Již vyšla kniha O třech písmenkách a na řadě je Robinson Crusoe. „Splnili jsme také malířovo přání ilustrovat knihu o strašidlech. Na podzim tak vyjde v premiéře Adolfem Bornem ilustrovaná kniha Dům, ve kterém straší, kterou sestavil Charles Dickens,“ doplnil.
