Aby slezské bylo i české. Před 140 lety vznikla Matice opavská

Nahrávám video

Matice opavská, později slezská, slaví 140 let od svého vzniku. Spolek založili na konci 19. století čeští patrioti. V Opavě, ve které se tehdy 80 procent obyvatel hlásilo k německé národnosti, tak bojovali za vše české. Zásluhy spolku připomíná výstava ve Slezském zemském muzeu.

„Ulice Vyhlídalova, Mlčochova nebo Věnceslava Hrubého zřejmě každý Opavan zná, nicméně ne každý si uvědomuje, že byly pojmenovány právě na počest zakládajících osobností Matice opavské,“ upozorňuje kurátor výstavy Ondřej Haničák.

Ve Slezsku měla totiž národní jednota zásadní roli. V roce 1883 založila v Opavě první gymnázium, ve kterém se učilo česky. „Tehdejší studenti mohli odmaturovat v češtině a posléze také studovat na univerzitách, což jinak možné nebylo,“ upřesnil kurátor, v čem tato možnost byla zásadní.

Kdyby Matice opavská nebyla, je možné, že bychom vůbec nemluvili česky, možná bychom neměli Čechy, Moravu a Slezsko a Česká republika by neměla ve státním znaku slezskou orlici.
Ondřej Haničák
kurátor výstavy

Spolek vydával českou literaturu a pořádal Matiční dny – manifestace českého národnostního živlu v regionu. Ta nejvýznamnější se odehrála v září roku 1918. „Na celé Ostré hůrce byl velký nápis: Chceme Československý stát. V době, kdy ještě byla válka, to bylo velice odvážné. A přesto si to ti organizátoři troufli,“ popsal tehdejší události bývalý předseda Matice slezské Vlastimil Kočvara.

Podpory se matici po vzniku dostalo i od významných osobností – například T. G. Masaryka, Jana Nerudy, Jana Palackého či Mikoláše Alše, který pro ni navrhnul v roce 1913 odznak. Největší rozmach zažil spolek v roce 1938, kdy měl 8000 členů.

Matiční den (z výstavy ke 140 letům od založení Matice opavské)
Zdroj: ČT24/Slezské zemské muzeum

V roce 1948 Matice opavská zanikla začleněním do Slezského studijního ústavu v Opavě. O dvacet let později byl spolek obnoven pod názvem Matice slezská, ale jen na chvíli, po nástupu normalizace byl donucen svou činnost ukončit. K obnovení došlo až po revoluci. 

Dnes vydávají členové spolku Vlastivědné listy a jezdí po školách. V pondělí 13. února oslaví jubileum ve Slezském zemském muzeu dnem plným seminářů a besed.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 55 mminutami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 15 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 19 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...