Praha – Podle Hospodářských novin (HN) zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) nepřinese v následujících letech tolik, kolik ministerstvo financí původně očekávalo. Oproti plánu to příští rok bude o dvě miliardy korun méně, v roce 2014 o 1,5 miliardy korun méně a v roce 2015 o miliardu. České ekonomice se totiž nedaří tak, jak resort financí předpokládal. Svou prognózu vývoje ekonomiky změnila i Česká národní banka – zatímco dříve počítala se stagnací, teď čeká pokles letošního HDP o 0,9 procenta.
Od ledna 2012 vzrostla snížená sazba DPH z 10 na 14 procent, základní sazba činí 20 procent. Příští rok by se měly obě sazby podle plánu vlády zvýšit o jeden procentní bod na 15 a 21 procent.
Podle nových propočtů ministerstva ale zvýšení DPH, které mělo být jedním z pilířů konsolidace státních financí, v následujících letech přinese do veřejných rozpočtů méně, než bylo plánováno – příští rok 14,3 miliardy korun (původně 16,3), v roce 2014 to bude 16,8 miliardy korun (původně 18,3) a v roce 2015 pak 18,2 miliardy korun (původně 19,2).
Pomalejší je i výběr daně v letošním roce - za prvních sedm měsíců stát inkasoval na DPH 122 miliard korun, což je stejná částka jako vloni, tedy před zvýšením snížené sazby o čtyři procentní body.
Důvodem je to, že důvěra lidí v domácí ekonomiku klesla na desetileté minimum, dokonce i v krizovém roce 2008 byla vyšší. Lidé utrácejí méně peněz, reálné mzdy nerostou a ani nezaměstnanost zatím neklesla na předkrizovou úroveň. Stát proto nevybírá na DPH dost na to, aby pomocí zvýšených sazeb mohl vylepšit bilanci státního rozpočtu.
„Při analýzách, ze kterých vychází návrh rozpočtu pro letošní rok, jsme počítali s růstem spotřeby vlády a domácností o čtyři procenta. Nyní ale očekáváme, že spotřeba vlády klesne o 2,8 procenta, spotřeba domácností pak o 2,2 procenta. To se samozřejmě na výběru nepřímých daní projeví,“ řekl HN náměstek ministra financí Ladislav Minčič.
„Je zřejmé, že zvyšování jakýchkoli nepřímých daní nepomůže spotřebě domácností. Chci ale říct, že vliv zvýšení té nižší sazby není tak jednoznačný,“ vysvětluje Minčič. Propad totiž nastal zejména u zboží se základní dvacetiprocentní sazbou, za něž lidé utratili o 70 miliard korun méně. „Lidé si lépe rozmyslí, zda si koupí nové boty nebo silnější auto,“ dodal.
Méně peněz stát dostává i z prodaných litrů benzinu a nafty - tedy na spotřební dani. V tomto případě odrazují řidiče vysoké ceny pohonných hmot.
Oživení by se mohla česká ekonomika podle ČNB dočkat v příštím roce. Bude ale velmi slabé – pouze o 0,8 procenta. V roce 2014 by se pak mělo HDP zvýšit o 2,5 procenta.
