Změna pracovního místa je nyní pro 40 procent zaměstnanců nutností, zjistil průzkum

Pro dvě pětiny zaměstnanců je změna nebo získání nového pracovního místa kvůli dopadům šíření koronaviru nutností. Dalších 55 procent zaměstnanců se změně místa nebrání, pokud jim bude nabídnuta zajímavá příležitost. Vyplývá to z červencového průzkumu personálně poradenské společnosti Hays mezi 600 zaměstnanci v Česku.

„Ochota ke změně pracovního místa je stále vysoká. Je pochopitelné, že řada zaměstnanců hledá nové výzvy, ať už v důsledku propouštění, nebo protože nemohou svou práci vykonávat v obvyklém rozsahu či obvyklých podmínkách,“ uvedl generální ředitel Hays pro ČR Sándor Bodnár. Pět procent respondentů podle průzkumu změnu pracovního místa striktně odmítá, nejčastěji kvůli obavám, že během zkušební doby mohou o práci přijít.

Zároveň podle výsledků průzkumu není uzavřeným tématem práce z domova. Zhruba třetina lidí zatím neví, v jakém režimu bude pracovat po skončení prázdnin. Práci z místa pracoviště uvedlo 22 procent respondentů. Zhruba čtvrtina lidí bude pracovat z domova částečně a plně na dálku bude pracovat devět procent lidí.

Skupina Hays se zabývá vyhledáváním kandidátů na pracovní poměr i smluvními pozicemi.

Většina lidí se nechce vzdát svých finančních nároků

Z průzkumu dále vyplývá, že pro 55 procent lidí nejsou dopady pandemie na pracovní trh důvodem k tomu, aby změnili své finanční očekávaní. Vyšší mzdové nároky má 34 procent respondentů. Zároveň se ve druhém čtvrtletí snížily mzdové požadavky u 11 procent zaměstnanců.

„Vyšší mzdové nároky mají obvykle lidé, kteří zaměstnání mají, aktivní změnu nehledají a jsou osloveni s nabídkou. V rámci specializace je pak patrné vyšší mzdové očekávání u IT kandidátů, kde krize nabídku až tak neovlivnila,“ uvedl Bodnár.

Jedenáct procent malých firem uvedlo, že skončí

Ve středu byl zveřejněn i průzkum mezi členy iniciativy Firmy sobě, podle něhož během koronavirové krize klesly příjmy naprosté většině firem napříč obory. Uvedlo to 96 procent ze stovky respondentů. Více než polovině (53 procent) tržby klesly o více než sedmdesát procent. Nedostatek peněz dosud trápí 86 procent firem zapojených do průzkumu. Jedenáct procent z nich uvedlo, že nastalou situaci nepřežije.

Téměř polovina firem hodnotila státní pomoc jako nedostatečnou. Podle vedoucího iniciativy Martina Pejši za to mohou přísné podmínky, které firmy musejí pro obdržení státní pomoci splňovat. 

Iniciativa uvádí, že sdružuje přes 8800 malých a středních firem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 2 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...