Změna pracovního místa je nyní pro 40 procent zaměstnanců nutností, zjistil průzkum

Pro dvě pětiny zaměstnanců je změna nebo získání nového pracovního místa kvůli dopadům šíření koronaviru nutností. Dalších 55 procent zaměstnanců se změně místa nebrání, pokud jim bude nabídnuta zajímavá příležitost. Vyplývá to z červencového průzkumu personálně poradenské společnosti Hays mezi 600 zaměstnanci v Česku.

„Ochota ke změně pracovního místa je stále vysoká. Je pochopitelné, že řada zaměstnanců hledá nové výzvy, ať už v důsledku propouštění, nebo protože nemohou svou práci vykonávat v obvyklém rozsahu či obvyklých podmínkách,“ uvedl generální ředitel Hays pro ČR Sándor Bodnár. Pět procent respondentů podle průzkumu změnu pracovního místa striktně odmítá, nejčastěji kvůli obavám, že během zkušební doby mohou o práci přijít.

Zároveň podle výsledků průzkumu není uzavřeným tématem práce z domova. Zhruba třetina lidí zatím neví, v jakém režimu bude pracovat po skončení prázdnin. Práci z místa pracoviště uvedlo 22 procent respondentů. Zhruba čtvrtina lidí bude pracovat z domova částečně a plně na dálku bude pracovat devět procent lidí.

Skupina Hays se zabývá vyhledáváním kandidátů na pracovní poměr i smluvními pozicemi.

Většina lidí se nechce vzdát svých finančních nároků

Z průzkumu dále vyplývá, že pro 55 procent lidí nejsou dopady pandemie na pracovní trh důvodem k tomu, aby změnili své finanční očekávaní. Vyšší mzdové nároky má 34 procent respondentů. Zároveň se ve druhém čtvrtletí snížily mzdové požadavky u 11 procent zaměstnanců.

„Vyšší mzdové nároky mají obvykle lidé, kteří zaměstnání mají, aktivní změnu nehledají a jsou osloveni s nabídkou. V rámci specializace je pak patrné vyšší mzdové očekávání u IT kandidátů, kde krize nabídku až tak neovlivnila,“ uvedl Bodnár.

Jedenáct procent malých firem uvedlo, že skončí

Ve středu byl zveřejněn i průzkum mezi členy iniciativy Firmy sobě, podle něhož během koronavirové krize klesly příjmy naprosté většině firem napříč obory. Uvedlo to 96 procent ze stovky respondentů. Více než polovině (53 procent) tržby klesly o více než sedmdesát procent. Nedostatek peněz dosud trápí 86 procent firem zapojených do průzkumu. Jedenáct procent z nich uvedlo, že nastalou situaci nepřežije.

Téměř polovina firem hodnotila státní pomoc jako nedostatečnou. Podle vedoucího iniciativy Martina Pejši za to mohou přísné podmínky, které firmy musejí pro obdržení státní pomoci splňovat. 

Iniciativa uvádí, že sdružuje přes 8800 malých a středních firem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 7 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 17 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
3. 4. 2026

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
3. 4. 2026

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
3. 4. 2026

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
3. 4. 2026

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
3. 4. 2026

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...