Tokio - Cena zlata se poprvé v historii vyšplhala nad 1050 dolarů za trojskou unci. Zlatu, které se rychle vzpamatovává z propadů způsobených hospodářskou krizí, pomáhá slábnoucí dolar, ale také Čína, která v poslední době tento drahý kov ve velkém nakupuje. Investoři se ke zlatu vrací jako do bezpečného přístavu, jenž je má ochránit před očekávanou inflací vyvolanou stimulačními balíčky na posílení ekonomické aktivity.
„Stále více lidí se obává investic do běžných aktiv, je to pro ně nebezpečné. Na vině je všemi zmiňovaná inflace, která se může v budoucnu zhoršovat. Proto se obrací ke zlatu. A to žene jeho cenu vzhůru,“ vysvětlil komoditní stratég Credit Suisse Jesper Dannesboe.
Ještě před rokem bylo ale všechno jinak. Investoři se zlata zbavovali. „Finanční instituce byly ochotny za získání likvidity prodat prakticky cokoli, a to vedlo k tomu, že poněkud poklesla i cena zlata,“ řekl ČT analytik České spořitelny Luboš Mokráš.
Ani před vypuknutím finanční krize ale nedržela cena zlata hodnoty nad 1000 dolarů dlouho. Jeden z významných historických milníků se tomuto drahému kovu podařilo překonat teprve 29. ledna 2008. Tehdy se jeho cena vyšplhala na 928,2 dolaru za trojskou unci a prolomila tak historické maximum platné od roku 1980.
Nyní si ale bude muset trh na ceny zlata pohybující se nad hranicí 1000 dolarů za unci zvyknout. Podle analytiků sice může v budoucnu dojít k menší korekci, dlouhodobě však zlato své pozice zřejmě uhájí.
