Praha – Zemědělci letos pojišťovnám nahlásili největší množství škod v novodobé historii. Uvedla to dnes Česká pojišťovna, která má na trhu zemědělského pojištění tříčtvrtinový podíl. Farmáři jí letos oznámili přes 2400 škod na plodinách a zvířatech, jejichž výše přesáhne 800 milionů korun. Za zvyšujícím se počtem a objemem škod v zemědělství stojí hlavně extrémní výkyvy počasí.
„Ztráty způsobené živly u jednotlivých klientů jsou obrovské, desítky z nich mají škodu větší než pět milionů, nejvyšší škoda způsobená krupobitím přesahuje u jednoho klienta dokonce 20 milionů Kč,“ rekapituloval letošní kalamitní stav ředitel zemědělského pojištění České pojišťovny Jiří Havelka.
Václav Bálek, mluvčí České pojišťovny
„Ve srovnání s rokem 2004 budou jenom za krupobití škody až čtyřnásobné. Dokonce i ten katastrofální povodňový rok 2002 se přiblížil pouze dvěma třetinám letošních úhrad.“
„Počasí v posledních letech je extrémní,“ souhlasil ředitel Českého hydrometeorologického ústavu v Brně Jaroslav Rožnovský. Důsledkem toho je podle něj například více extrémních maximálních teplot i mrazů, přívalové deště i časté sucho, plošné i lokální povodně, intenzivní eroze půdy či větší výskyt škůdců.
Kromě nepřízně počasí ale hraje roli také rychle rostoucí zájem o zemědělské pojištění v posledních několika letech. Podle Havelky za ním stojí státní dotace. Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond je zemědělcům poskytuje až do 50 procent prokázaných uhrazených nákladů na pojištění u speciálních plodin, 35 procent na pojištění ostatních plodin a dvacet procent na pojištění nákazy a hromadných onemocnění hospodářských zvířat. V Česku už je tak pojištěno 43 procent veškeré obhospodařované půdy.
Havelka upozornil na to, že stále ale existují rizika, která jsou obecně nepojistitelná a jejichž vyloučení je třeba řešit systémově. Jednou z variant je podle něj vybudování Fondu nepojistitelných katastrofických rizik, do něhož by finančně přispíval stát. Obdobný systém prý funguje v některých zemích Evropské unie či v USA a Kanadě. Právě to je podle Havelky hlavní důvod, proč by si Česko mělo v této věci pospíšit. „Pokud bychom fond nespustili, byli by naši zemědělci zvýhodněni vůči evropským zemědělcům,“ podotýká.
Za pravdu Havelkovi dává i předseda Agrární komory Jan Veleba. Zřízení fondu nepojistitelných rizik bude podle něj prioritou komory po parlamentních volbách. „Budeme ti, kteří budou přesvědčovat farmáře, členy agrární komory, aby do toho šli, protože bez naší spoluúčasti se to neobejde,“ řekl.
