Praha - Zemědělcům se letos daří. Podle předběžných odhadů by letos mohli vydělat přes deset miliard korun, a to hlavně díky dobré úrodě, příznivým cenám, ale i dotacím. Právě ty by se ale kvůli nové Společné evropské zemědělské politice měly od roku 2014 měnit. Zemědělcům vadí zejména plánovaný dotační strop pro velké firmy, ale i povinnost nechat část půdy ležet ladem.
Letošní sklizeň byla nejlepší za posledních deset let
Letošní sklizeň je odborníky označována za jednu z nejlepších v uplynulém desetiletí. Zatímco loni vydělali necelých 8 miliard, tuto sezónu by mohli zakončit v desetimiliardovém plusu. Nejvíce se daří obilovinám a řepce. Skoro o pětinu vzrostla i úroda brambor. Farmářům přes určitý posklizňový pokles cen pomáhají především dobré výkupní ceny rostlinných komodit. Na druhou stranu nejsou příliš spokojeni s cenami živočišné produkce, které jsou i přes mírný růst stále nižší než před vstupem Česka do Evropské unie.
„Uvidíme jak se ten zisk bude vyvíjet, záleží také na tom, jestli dostaneme národní doplňkové platby, které nám slíbil pan ministr Fuksa ve výši 1,5 miliardy korun,“ řekl Martin Pýcha, tajemník Zemědělského svazu. Ať už zemědělci slíbené peníze dostanou nebo ne, struktura dotací se bude od roku 2014 měnit.
Zemědělci kritizují dotační stropy
Zemědělci kritizují dotační stropy, které omezují dotace na jednu firmu na maximálních 300 000 eur. Společnosti si ale budou moci odečíst náklady na zaměstnance. „Nejenom v České republice, ale i v Maďarsku a na Slovensku jsou velké společnosti, které jsou hlavními zaměstnavateli na venkově. Kdyby bylo přijato zastropování bez možnosti odpočítat osobní náklady, znamenalo by to zásadní dopady do jejich hospodaření,“ obává se Jaroslav Faltýnek, člen představenstva společnosti Agrofert.
Na výsledky tuzemských farmářů bude mít vliv i takzvané povinné ozeleňování. Průměrný zemědělský podnik má asi 1 000 hektarů. Z toho by měl 7 procent půdy nechat ležet ladem pro takzvané ekologické aktivity. Tedy 70 hektarů, pro představu přes 100 fotbalových hřišť, zatravněné plochy. Pokud by se Česko návrhem neřídilo, mohlo by přijít až o třetinu peněz z národní dotační obálky.
„Evropa na jednu stranu říká, že bude snižovat byrokracii, na druhou stranu zavádí prvky, které byrokracii zvýší. Evropská unie říká, že chce zvýšit obnovitelné zdroje energie a přitom zemědělci musí dávat půdu do klidu,“ stěžuje si Petr Havel, zemědělský analytik. Návrh Společné evropské zemědělské politiky ještě musí projednat rada ministrů, kde ho chce Česko blokovat.
