Dillí - Seskupení pěti velkých a dynamicky rostoucích zemí BRICS dnes zahájilo přípravy na založení vlastní rozvojové banky pro chudé země, zároveň ale podpořilo posílení kapitálu Světové banky. Na závěr dvoudenního summitu to sdělil jeho hostitel, indický ministerský předseda Manmohan Singh. Skupina BRICS zahrnuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku a díky svému ekonomickému vzestupu získává v globálním měřítku stále větší váhu.
Lídři pěti zemí, které se na světové populaci podílí 45 procenty a na globální ekonomice čtvrtinou, chtějí založit finanční instituci typu Světové banky nebo Asijské rozvojové banky. Tu ale chtějí mocnosti rozvojového světa řídit samy a tak, aby podporovala rozvoj obchodu mezi členskými zeměmi.
Manmohan Singh, indický premiér
„Globální politické a ekonomické instituce vytvořené před více než šesti desetiletími neudrží krok s měnícím se světem.“
Navrhovaná banka by podle Singha měla zlepšit přístup chudých zemí k penězům, které podpoří jejich ekonomiky. „Rozvojové země potřebují přístup ke kapitálu,“ řekl indický premiér.
Země BRICS se na dvoudenním summitu pustily také do Mezinárodního měnového fondu. V návrhu závěrečného stanoviska zaznívají obavy z toho, že reforma fondu, která má posílit vliv rozvojových zemí při hlasování fondu, probíhá příliš pomalu.
BRICS chce posílit vzájemný obchod a vyhnout se dolaru
Pětice se rovněž shodla na tom, že musí posílit vzájemné obchodování ve vlastních měnách, což by je prý mělo ochránit před kolísáním kurzu dolaru. Ruský prezident Dmitrij Medvěděv řekl, že Rusko a Indie přejdou na obchodování ve svých měnách do tří let. Země BRICS si vytyčily cíl zvýšit vzájemný obchod do roku 2015 na 500 miliard dolarů (9,3 bilionu korun) z loňské úrovně 230 miliard dolarů.
Brazilská prezidentka Dilma Rousseffová obvinila vyspělé země z toho, že podkopávají zbytek světa „nespravedlivou“ měnovou politikou. Centrální banky vyspělého světa podporují vlastní ekonomiky držením úrokových sazeb na minimální úrovni a skupováním státních dluhopisů, což ale vede k růstu kurzů měn chudších zemí a poškozuje jejich vývoz.
