Angela Merkelová bude po čtvrté kancléřkou, protože její strana CDU/CSU vyhrála. Nicméně dohodnout se na koalici bude poměrně oříšek. Druhá sociální demokracie míří do opozice a naopak veškeré průzkumy překonala nacionalistická AfD, která může nyní leccos chtít změnit. Pokud kancléřka sestaví nakonec pravo-levicovou koalici s liberální FDP a Zelenými, tedy Jamajku, pro ekonomiku země a trhy to není zrovna nejlepší zpráva, shodli se analytici oslovení webem ČT24.
Zelení jsou strašákem pro německý průmysl, ozývá se po volbách
Koaliční Jamajka není podle analytiků zrovna to nejlepší řešení, protože tentokrát jsou názorové rozdíly mezi pravicovou FDP a levicovými Zelenými především v otázce daní a trhu práce ještě o poznání rozdílnější. A dost rozdílné představy také panují v otázce evropské integrace, varují analytici oslovení webem ČT24.
Asi nejdůležitější tedy podle nich je, že volby vyhrála CDU se sesterskou CSU. To na jedné straně je zárukou vysoké míry kontinuity a tedy i relativně vysoké úrovně jistoty ohledně budoucího ekonomického směřování nejsilnějšího evropského hospodářství, soudí hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Jenže to je i Pyrrhovo vítězství. Oproti posledním volbám si strana kancléřky výrazně pohoršila, když má jen 33 procent. Tak špatný výsledek strana nezažila od voleb v roce 1949. Ztratila mnoho voličů, nejspíš kvůli své imigrační politice, míní analytici.
První špatnou zprávou pro trhy tak podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše je, že koaliční jednání budou trvat hodně dlouho.
„Již sestavování velké koalice v roce 2013 zabralo více než čtvrt roku a vláda byla ‚hotová‘ ve finále až po Vánocích. Tentokrát jsou názorové rozdíly mezi pravicovou FDP a levicovými Zelenými především v otázce daní a trhu práce ještě o poznání rozdílnější. Dost rozdílné představy také panují v otázce evropské integrace. Rozhovory tak mohou letos trvat ještě déle a dohodnutý výsledek může být méně stabilní,“ konstatuje Bureš.
Výroba kotlů
S tím, že koalice bude méně sourodá, nevyzkoušená, bude potřeba dělat více ústupků a lze očekávat i méně proevropské názory a aktivity, souhlasí i analytik BH Securities Martin Vlček. „Negativně mohou reagovat také německé dluhopisy, které byly doposud považovány za jedny z nejbezpečnějších a jejich úroková sazba tak byla velmi nízká nebo dokonce záporná. Díky této blízkosti sazeb nule mohou ceny dluhopisů předvést velké procentuální pohyby,“ upozorňuje.
Současně není výsledek německých voleb úplně dobrou zprávou pro slabší články eurozóny, především Itálii. Podle Bureše ambiciózní návrhy francouzského prezidenta na hlubší ekonomickou integraci euroklubu, velký společný rozpočet, ministra financí a především na silnější vzájemné záruky nemusí padnout v Německu po volbách na úrodnou půdu.
„Liberální FDP je poměrně skeptická vůči velkým integračním projektům z ‚francouzské dílny‘ a bude v koalici silnějším hráčem než otevřeně proevropští Zelení. A v rámci CDU/CSU již po volbách zaznívá kritika do vlastních řad, že se strana v evropských otázkách a bezpečnosti posunula příliš do politického středu a vyklidila tak pole FDP a ve finále i AfD,“ říká Bureš.
Ve středním a delším horizontu tak bude podle něho záviset především na tom, jakou koalici se Angele Merkelové vlastně podaří dohodnout. Pro německou ekonomiku by bylo nejlepší, kdyby se realizovala řada navrhovaných ekonomických reforem z dílny FDP a levicoví Zelení dostali naopak silnější slovo v ekologických otázkách, popřípadě v evropské politice, míní.
Otázkou bude, jak v jamajském složení koalice CDU/CSU s FDP a Zelenými, která se jeví jako nejpravděpodobnější i analytikovi Komerční banky Richardu Miřátskému, budou rozloženy síly a ochota ke kompromisům mezi pro byznysovou FDP a Zelenými. Vzhledem k vleklým problémům s emisemi by na novou přítomnost Zelených v německé vládě mohl podle něho negativně reagovat automobilový průmysl, případně další „špinavá“ odvětví jako jsou energetické společnosti nebo těžký průmysl.
obrázek
„Jasné akciové vítěze těžko hledat. Spokojeni by mohli být exportéři, neboť zachování a posílení evropské jednoty a její měny zůstane hlavním politickým pilířem nejsilnější evropské ekonomiky,“ soudí Miřátský.
Ředitelka Next Finance Markéta Šichtařová míní, že každopádně je výsledek německých voleb pro finanční trh i pro ekonomiku asi tou nejlepší dosažitelnou variantou, protože znamená víceméně zachování statu quo. A je to dobrá zpráva i pro Česko.
„Z pohledu naší země by asi největším problémem bylo, kdyby se novým kancléřem stal Martin Schulz, který by jednak tvrdě prosazoval kvóty na imigranty, jednak by i tlačil na tužší integraci v ekonomických otázkách, tedy například na zvyšování minimální mzdy i u nás a víc by se zasazoval o omezování hospodářské soutěže na celoevropské úrovni, a to tlakem na zvyšování mezd našich dopravců za hranicemi a podobně.
Těmto problémům jsme se s aktuálním výsledkem německých voleb vyhnuli, asi nás tedy nic ‚nového‘ nepřekvapí, což je dobře,“ říká Šichtařová.
FDP a Zelení mají jiný pohled na průmysl. To může být problém
Kdybychom se ohlédli zpět na hospodářskou politiku, tak lze vládě Angely Merkelové podle analytika Next Finance Vladimíra Pikory těžko něco vyčítat. Jako jedna z mála zemí v Evropě dokázalo Německo snížit svůj dluh k HDP na hodnoty z roku 2005 a přitom růst a snížit nezaměstnanost na nejnižší úroveň od znovusjednocení Německa v roce 1990.
obrázek
Pro trhy je nyní hlavně důležité, opakuje i Pikora, jaká vznikne vláda a jak dlouho to bude trvat. Jako jediné řešení se i jemu jeví již zmíněná vláda složená z CDU/CSU, FDP a Zelených. To je ale problém, protože FDP má v mnoha oblastech k Zeleným daleko, míní.
Například FDP chce nižší daně z příjmu, chce velké privatizace, chce v některých oblastech zrušit minimální mzdu, vyjmenovává Pikora. Zelení naopak chtějí ihned zavřít uhelné elektrárny, chtějí vyšší daně na podle nich neekologická auta, tedy na všechna kromě elektrických, a hlavně chtějí, prý kvůli změnám globálního klimatu, zjednodušit imigraci do Německa.
„Zelení jsou tudíž strašákem pro německý průmysl. Budou tlačit ve jménu ‚ekologična‘ na velké a rychlé technologické změny, což si vyžádá obří investice. Nicméně teoreticky to dává Německu šanci být v nových oblastech jedničkou,“ zamýšlí se Pikora.
Finanční trhy aktuálně tedy podle něho nevědí, co si mají o výsledku myslet. Akcie v průměru stagnují, některá odvětví na nové vládě prodělají, některá vydělají. V Německu proto v pondělí padaly akcie bank a automobilek. Rostou ale akcie technologických a farmaceutických firem. Euro k dolaru slábne. Z hodnot kolem 1,200 ztratilo až na 1,118 USD/EUR.
„Řada lidí si totiž všímá toho, že FDP chce, aby bylo možné vystoupit z eurozóny a přitom zůstat v EU, což chápou jako přípravu na vyhození Řecka a jihu Evropy z eurozóny. Zní to hezky, ale prakticky si to neumím představit. Myslím, že to už by byl GREXIT realističtější,“ říká Pikora.
Na to reagují i jihoevropské dluhopisy. Hodně lidí je prodává. „Nelze vyloučit, že i podpora jihu Evropy ze strany ECB bude v budoucnu vlažnější,“ zamýšlí se analytik Pikora. O tom, že je Řecko s dluhem 179 % HDP předlužené, nikdo nepochybuje. No a bez Německa za zády to nedokáže ustát.
Euro
Navíc, podnikatelská důvěra v září nečekaně oslabila. Zatímco trh čekal růst, přišel pokles. „Zatím to není nic dramatického, ale jen mi to zapadá do očekávání, že stávající růst je dlouhodobě neudržitelný. Když k tomu přidám nejistou vládu a možnost předčasných voleb v Německu, považuji dnešní oslabení eura k dolaru za logické,“ dodává Pikora.
České firmy žádné zásadní změny neočekávají
Samotné tuzemské firmy po vítězství křesťanských demokratů v německých parlamentních volbách nepředpokládají žádné významnější změny v tamní hospodářské či zahraniční politice, které by citelněji ovlivnily podnikatele v Česku. Povolební jednání by podle nich měla potvrdit, že německá ekonomika zůstane jednou z nejvýkonnějších v Evropě, což je podle nich dobrá zpráva pro český průmysl.
„Vůdčí silou budoucí německé vlády zůstanou křesťanští demokraté. Některé akcenty by snad mohli vnést jejich koaliční partneři. Ale i tam mohou být dílčí korektivy spíše smíšeného rázu než jednoznačně vyprofilované orientace,“ uvedl ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Ladislav Minčič. Může se to podle něj projevit například ve větším tlaku na český energetický mix (možný vliv Zelených) nebo v uvolnění obchodu s třetími zeměmi, a to zejména s východní Evropou. To by byl případný účinek politiky svobodných demokratů (FDP).
„Němci jsou běžci na dlouhou trať a dokážou se ve strategických rozhodnutích přenést přes politické handrkování, což je pro podnikatelské prostředí hlavním předpokladem stability,“ řekl prezident Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Jediným varováním může být podle něj posilování extrémní pravice v podobě AfD. Není pravděpodobné, že získají vysoký vliv, ale další růst by nevěstil nic dobrého. Růst nacionalismu je nebezpečný pro každou otevřenou ekonomiku, dodal.
Pozitivní je podle Svazu průmyslu a dopravy to, že výsledky voleb by měly umožnit sestavení fungující vlády, která se bude moci opřít o většinu hlasů v parlamentu. „Jak přesně tato vláda bude vypadat, je zatím předmětem vnitropolitických jednání, nicméně výsledky voleb umožňují několik variant a všechny by měly být pro Česko ve střednědobém horizontu prospěšné,“ podotkla mluvčí svazu Eva Veličková. V dlouhodobějším horizontu českou ekonomiku ovlivňují faktory jako vývoj investic do průmyslu, kurz koruny vůči euru, zvýšení investic, pokles daňové zátěže pro podnikatele a další.