Praha - Začátkem dubna vypršel termín pro podání daňového přiznání. Co když ale poplatník až nyní zjistil, že uděla v daňovém přiznání chybu? Jak ji napravit a musí mešťastník počítat s pokutou?
Chyby zjištěné po termínu pro podání daňového přiznání je nutné opravit v tzv. dodatečném daňovém přiznání. Dodatečné přiznání na daň vyšší než poslední známá daňová povinnost je poplatník povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém uvedenou situaci zjistil. Ve stejném termínu je nutné rozdílnou částku uhradit.
Ve stejné lhůtě je možné podat také dodatečné přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, pokud vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které dokládají, že daň byla stanovena špatně. Toho se dá využít například v případě, že poplatník opomněl uplatnit některou z daňových slev. Je také možné podat dodatečné přiznání, kterým se nemění daň, ale jen údaje obsažené v přiznání. Důvody pro podání dodatečného přiznání na daň nižší nebo stejnou je nutné doložit.
V dodatečném přiznání se uvádí rozdíly oproti předchozímu přiznání a den zjištění rozdílu. Fakt, že jde o dodatečné daňové přiznání, se uvádí v záhlaví formuláře přiznání. Dodatečné přiznání není možné podat na daň, která je předmětem probíhající daňové kontroly.
Lhůta pro stanovení daně činí 3 roky od konce lhůty pro podání řádného daňového přiznání nebo splatnosti daně. Například daň za zdaňovací období 2009 (přiznání podané do 31. března 2010) nelze stanovit po 31. března 2013. Uvedená lhůta se za situací uvedených v daňovém řádu prodlužuje či běží od začátku (např. podání dodatečného přiznání či daňová kontrola).
Může nastat také situace, že poplatník zjistí chybu v již odevzdaném daňovém přiznání ještě před uplynutím lhůty pro podání řádného daného přiznání. V takovém případě může podat opravné daňové přiznání, které pouze nahradí původní přiznání. K původnímu přiznání nebude finanční úřad přihlížet.
Pokuta za opožděné tvrzení daně
Pokuta se týká všech řádných a dodatečných daňových přiznání podaných pozdě nebo vůbec nepodaných. Pokuta se předepíše při zpoždění větším než pět pracovních dnů. Výše pokuty činí 0,05 % stanovené daně za den prodlení maximálně však 5 % daně. V absolutním vyjádření se pokuty mohou pohybovat v rozmezí od 500 korun do 300 tisíc korun.
Pokutu nelze prominout a nejnižší sazba 500 Kč se uplatní i v případě, kdy je stanovená daň nulová nebo v případě daňové ztráty. Splatnost pokuty je do 30 dnů od oznámení platebním výměrem.
Úrok z prodlení
Za nezaplacenou daň nejpozději v den její splatnosti nabíhá úrok z prodlení. Ten se předepisuje za každý den prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu u jedné daně a jednoho správce daně za jedno zdaňovací období částku 200 Kč.
Penále
Penále se vyměřuje daňovému subjektu v případě dodatečně doměřené daně nebo snížení daňové ztráty, pokud je doměřena finančním úřadem. Je vyměřeno tehdy, když úřad při kontrole zjistí, že daň nebyla vypočtena správně a subjekt měl platit vyšší daň. Výše penále se stanovuje takto:
- 20 % z částky daně dodatečně vyměřené správcem daně
- 20 % z částky, o kterou byl snížen nadměrný odpočet
- 1 % z částky, o kterou byla snížena daňová ztráta
