Zpomalení globálního ekonomického růstu a výkyvy na akciových trzích v Číně, které otřásly důvěrou spotřebitelů, srážely loni zájem o nákup zlata. Opačným směrem naopak působily objednávky centrálních bank, které rozšiřovaly své rezervy. Celkem se poptávka snížila o 0,3 procenta na 4212 tun a klesla již čtvrtým rokem za sebou, uvedla Světová rada pro zlato (WGC).
Největším trhem pro zlato loni zůstala Čína, za ní skončila Indie. Obě země mají na globální poptávce po zlatu podíl 45 procent. Poptávka v Číně loni stoupla o dvě procenta na 985 tun a v Indii o jedno procento na 849 tun.
Hlavní podíl na poptávce po zlatu má zájem o zlaté šperky. V Číně loni prodej zlatých šperků klesl o tři procenta. V Indii však byla poptávka třetí nejvyšší v historii.
Letos už poptávka poroste, tvrdí Světová rada pro zlato
Zájem o zlato měly loni centrální banky, které kupovaly žlutý kov, aby rozšířily své rezervy. Celkem centrální banky loni nakoupily 588,4 tuny zlata, což byl druhý nejvyšší údaj v historii. Nejvíce zlata banky koupily v roce 2013, a to 625,5 tuny.
V letošním roce by podle WGC mohla poptávka po zlatu růst. Pomoci jí mají další vysoké nákupy centrálními bankami a poptávka po cihlách a mincích od spotřebitelů po celém světě, v čele s Indií a Čínou.
Češi začali zlatu více věřit
Češi mají uloženo ve zlatě a drahých kovech 2 až 3 procenta svých aktiv. Západoevropané mají v tento typ spoření vyšší důvěru - kolem 12 až 15 procent, ve východní Evropě je to až 30 procent.
V loňském roce se však investice Čechů do zlata zvyšovaly až dvojnásobně. „Klienti to mají jako alternativu k penzijním fondům, stavebnímu spoření a dalším produktům. Díky tomu trh se zlatem loni výrazně vzrostl,“ řekl předseda představenstva Golden Gate CZ Pavel Ryba.
