Blížící se začátek školního roku znamená pro řadu rodičů mimořádné výdaje. Za školní výbavu pro svoje děti Češi letos nejčastěji utratí do 2 tisíc korun. Necelá pětina rodičů plánuje dát více než 3000 korun. Kromě toho za sportovní výbavu školáků plánuje většina rodin utratit do 1000 korun. Víc než polovina rodičů přitom každý rok jen doplňuje to, co chybí nebo co je třeba vyměnit, celou školní výbavu obměňuje každý rok zhruba pětina rodičů. Vyplývá to z průzkumu pro společnost Tesco.
Začátek školy přináší rodičům mimořádné výdaje. Nejdříve se kupují aktovky
Útrata za výbavu pro prvňáky se pochopitelně liší domácnost od domácnosti. Podle průzkumů Profi Credit činí průměrná útrata za výbavu u první třídy základní školy 3752 korun, u první třídy střední školy 6274 korun.
Rodiče ze školních potřeb nejdříve pořizují především dražší položky, jako jsou školní aktovky, tašky nebo penály. „V případě aktovek sledují jejich celkovou funkčnost. Zajímají se, zda má aktovka anatomicky tvarovaná záda, různé bezpečnostní prvky a jaká je její celková hmotnost,“ dodala Pavla Hobíková z Globusu.
Před začátkem školního roku rostou také prodeje některé elektroniky. Řetězec Expert Elektro s koncem prázdnin eviduje patnáctiprocentní růst zájmu o notebooky a chytré telefony. „Mezi školáky již nejsou tablety tolik oblíbené jako v minulosti,“ uvedl ředitel nákupu společnosti Ladislav Pospíšil. Až o polovinu stoupají prodeje příslušenství jako jsou ochranné fólie a kryty na telefony.
Charitativní a neziskové organizace nabízejí pomoc
S tím spojené výdaje zatěžuji zejména rodiče s nižšími příjmy či rodiny s více potomky. Pomoc jim proto nabízejí různé charitativní či neziskové organizace.
Například Armáda spásy nově otevřela první charitativní butik v Česku. Oblečení dováží jejich kolegové z Holandska. Výtěžek pak jde na sociální pomoc. Rodiny s dětmi zde mají zájem především o batohy, školní tašky nebo věci na tělocvik. „Když sem přijde maminka a koupí 10 věcí, tak tady pravidelně utratí okolo 500 korun,“ říká manažerka obchodu ReShare Kateřina Ramaislová.
Pomocnou ruku podává i Diecézní charita Brno, která rozděluje přinesené věci. „Vítáme, když dárci donesou aktovky pouzdra, propisky i zachovalé přezůvky,“ říká mluvčí Diana Kosinová.
Kapesné aneb Jak hospodařit s penězi
Nástup do školy pak bývá pro rodiče často impulsem k tomu, že dětem začínají dávat kapesné. Peníze nejčastěji děti obdrží v hotovosti, drobné úspory si ukládají do kasiček. Průzkumy ukazují, že žáci základních škol dostávají nejčastěji mezi 300 až 600 korunami měsíčně. U starších dětí to bývá do tisícovky. Čísla STEM/MARK ukazují, že kapesné od rodičů dostává 66 procent dětí, první kapesné bývá nejčastěji od šesti let.
Přibližně každý desátý středoškolák má ale od rodičů měsíčně víc než tisíc korun. Příliš vysoké kapesné může ovšem snižovat motivaci mladých hledat si brigádu. „Evidujeme menší zájem studentů o brigádu. Voli ji spíše jako formu přivýdělku, když si chtějí dopřát určitý nadstandard,“ uvádí ředitelka organizace Profesia Zuzana Lincová.
S kapesným se ideálně pojí možnost poučit své potomky o tom, jak s penězi zacházet. Odborníci doporučují s tím začít co nejdříve. Například aby děti věděly, že peníze nejsou automaticky v bankomatu.
„Peníze ukládá, spoří, neutrácí je za hlouposti. A myslím si, že to zjistila velmi rychle, že pokud si nakoupí sladkosti, nic jí nezbyde. Na nic si neuspoří,“ říká Dana Šťastná o své dceři Lauře. Z kapesného děti nezřídka spoří na mobilní telefon či tablet.
Celkově je však finanční gramotnost Čechů stále poměrně nízká. Na úlohu kolik budu mít za rok na účtě s dvouprocentním úrokem, pokud tam uložím stokorunu, odpovědělo správně pouze 58 % dotázaných.