Za vznikem koruny československé stál Alois Rašín

Praha - Krátce po zrodu Československé republiky vznikla také její nová měnová jednotka - koruna československá. Stanovena byla zákonem číslo 187 z 10. dubna 1919. Měna mladé republiky si podržela staronový název koruna, zavedený v Rakousku-Uhersku od roku 1892. Iniciativní návrhy jako frank, denár, hřivna či takzvaně národní sokol (drobné jako káňata), lev, říp či rašín se neujaly. V oběhu byla až do rozpadu státu a měnové rozluky se Slovenskem v roce 1993.

Vlastní měna je jedním z nejužívanějších symbolů státu. Proto také jedním z prvních kroků nové republiky k hospodářské nezávislosti byla měnová odluka od Rakouska-Uherska. Nové peníze ještě nebyly, proto prosadil své řešení v zákoně z 25. února 1919 tehdejší ministr financí Alois Rašín - okolkovat část starých bankovek a tím také zmenšit peněžní oběh. Tento Rašínův zcela nový způsob výměny peněz byl později použit ještě v roce 1939, 1945 a naposledy úspěšně i v roce 1993.

Prvními československými platidly byly státovky (vydával je stát) v hodnotě 1, 5, 10, 20, 50, 100, 500, 1000 a 5000 korun. Rychlost vydání nových státovek se odrazila i v jejich nejednotné výtvarné podobě a špatné kvalitě tisku. Část návrhů byla svěřena malíři Alfonsu Muchovi (autor desetikoruny a peněz v hodnotě 20, 100 a 500 korun). Ostatní peníze z roku 1919 vznikaly přímo v tiskárnách a tiskly se v Československu, Rakousku a v USA. Poté, co v roce 1926 zahájila činnost centrální Národní banka československá, byly vydány také skutečné bankovky. První byla dvacetikoruna s datem 1. října 1926, v oběhu od března 1927.

9 minut
Numismatik: Název "koruna" měl být původně provizorní
Zdroj: ČT24

Mince se razily od roku 1921, jako první dvacetihaléř. Dále pak byly nominály dva, pět, 10, 25 a 50 haléřů. První korunová mince šla do oběhu o rok později. Pětikoruny let 1928 až 1932, stejně jako deseti a dvacetikoruny byly stříbrné. Mince tehdy navrhovali Otakar Španiel, Otto Gutfreund či Jaroslav Horejc. Uznávaným autorem bankovek vedle Alfonse Muchy byl Max Švabinský, jehož stokoruna (1931) a tisícikoruna (1934) byly považovány za nejkrásnější bankovky meziválečné éry. Také výtvarné pojetí současných českých bankovek Oldřicha Kulhánka je oceňováno, jeho tisícikoruna se vloni stala světovou bankovkou roku.

Československá koruna skončila téměř po 75 letech. Chystaným přechodem na euro se ukončí nejen éra české koruny, ale skončí vůbec historie koruny, zavedené na českém území před 117 lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...