Lisabon/Madrid – Ze zadlužených zemí na jihu Evropy houfně odcházejí mladí vzdělaní lidé. To není žádná novinka. Místo do bohatých západních zemí ale stále častěji míří jinam. Například Portugalci teď stále častěji hledají a nacházejí práci ve svých bývalých koloniích – Angole, Mozambiku nebo Brazílii. Stále více cizinců hledá práci ale také v Česku. I ono jim totiž nabízí to, co je v některých částech starého kontinentu pouhým snem.
Ekonomiky bývalých kolonií, dnes většinou považovaných za rozvojové země, na rozdíl od bývalých metropolí rostou. Česko je sice v recesi a i tady neváhají domácí za lepší podmínky demonstrovat, přesto si sem řada mladých cizinců přijíždí splnit sen, který by byl doma naprosto nereálný – získat práci a postavit se na vlastní nohy.
Do Česka za prací přijela ze Španělska i šestadvacetiletá Sara Fernandézová. Má dvě školy a mluví třemi jazyky. Ve Španělsku však práci najít nemohla podobně jako její přátelé. „Stálou práci nemá nikdo z nich,“ uvedla Sara.
Z nezaměstnanosti se stává generační trauma - polovina mladých Španělů nepracuje. Sara si budoucnost představovala jinak. Požádala o neplacenou stáž v Praze a hned začala hledat práci. „Měla jsem štěstí. Našla jsem ji ani ne za měsíc,“ vzpomíná Sara. Za několik měsíců pak získala to, co je pro mladé Španěly snem: „Smlouvu na neurčito. To je teď ve Španělsku nemyslitelné, takže se odsud nehnu.“
Navíc přiznává, že mít jižanský charakter může být mezi Středoevropany i konkurenční výhodou. „Mě povýšili díky tomu, že jsem energická a výrazná,“ dodává s úsměvem na rtech Sara.
Lidem, jako je Sara, nahrává jeden z výdobytků Evropské unie – volný pohyb pracovní síly v rámci unie. Díky němu mohou uniknout nezaměstnanosti, která sužuje jejich zem. Jenže i když emigrace Evropanům dočasně pomůže, v budoucnu se může změnit ve zdroj problémů. Kombinace odlivu pracovních sil a stárnoucí populace znamená méně daní, více důchodců a uživatelů sociálních služeb. A to zadluženým evropským zemím v boji s prázdnou kasou rozhodně nepomůže.
Ze Španělska jen loni odešlo přes 50 tisíc lidí. Portugalsko opustilo za posledních pět let dokonce půl milionu obyvatel. A podobná situace panuje i v Řecku. Nejčastěji přitom odcházejí hledat práci v zahraničí vysokoškolsky vzdělaní lidé, tedy ti, na kterých by měly zadlužené země na cestě z krize stavět.
