Vyšší odvody kvůli nemocenské? Shoda je zatím asi v nedohlednu

Nahrávám video

Obnovená úhrada prvních tří dnů nemocenské výměnou za to, že budou přispívat i sami zaměstnanci – to je plán, který ministryně práce přednese příští tripartitě. Zatím ho odmítají odbory i zaměstnavatelé. Zatímco firmám vadí samotný princip proplácení, odbory nechtějí zatěžovat lidi vyššími odvody. Návrh zatím nemá podporu ani na většině politické scény.

Petra Makovická pracuje jako zdravotní sestra v jedné z opavských zubních ordinací. Když je nemocná, bere si dovolenou nebo náhradní volno. Být na nemocenské, která je první tři dny neplacená, se jí nevyplatí.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ale nyní navrhlo, aby zaměstnavatelé propláceli lidem nemocenskou i v prvních třech dnech pracovní neschopnosti. Má tři varianty. Buď by zaměstnanci dostali 30, 45 nebo 60 procent z hrubého platu. To by ale nemuselo být zadarmo.

Tři varianty nemocenské
Zdroj: ČT24

Zároveň totiž MPSV navrhlo zvýšení povinného sociálního pojištění pro čtyři miliony zaměstnanců. Od 0,2 do půl procenta z hrubého platu. Tedy o desítky až stovky korun měsíčně. O stejné procento by zároveň stát snížil sociální pojištění firem.

„Ukazujeme různé varianty, protože některé vyplynuly z jednání se zaměstnavateli,“ vysvětluje ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

Tři možné výše odvodu kvůli nemocenské
Zdroj: ČT24

Pokud by například prošla nejštědřejší varianta ministerstva práce, člověk s hrubým měsíčním platem 25 tisíc by dostal za první tři dny nově přes 1800 korun. Zároveň by ale odvedl na pojistném o 125 korun měsíčně víc.

Tři dny nemocenské
Zdroj: ČT24

Jenže s obnovením proplácení prvních tří dní nemocenské nesouhlasí hnutí ANO ani lidovci. „Ukázalo se zcela jednoznačně, že se snížila razantně nemocnost, která převyšovala výrazně průměr v Evropské unii,“ říká vicepremiér a předseda KDU-ČSL strany Pavel Bělobrádek.

„Stát by to neměl vůbec jak řešit. Ale je to v rukách tripartity,“ dodává ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Sobotkova vláda si do programu napsala, že prosadí změny v nemocenské jen v případě, že se na tom shodnou zástupci zaměstnavatelů a odborů. Případná dohoda je ale stále velmi daleko. „Podle mě karenční doba je mrtvá věc a je potřeba se bavit o jiných věcech,“ míní prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Odborům se zase nelíbí, že by současně se štědřejší nemocenskou mohly milionům lidí vzrůst odvody. „Musíme o tom jednat. My si ale těžko umíme představit, že by se zaměstnancům zvedlo daňové zatížení,“ konstatuje šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Výdaje státu na nemocenskou
Zdroj: ČT24

Pravicová opozice zase připomíná, že od roku 2008, kdy stát přestal proplácet první tři dny nemoci, klesly roční náklady na nemocenskou o mnoho miliard korun ročně. „Když se proplácely tři dny nemocenské, tak jsme měli daleko větší nemocnost,“ zdůrazňuje ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Zástupci vlády, odborů a firem budou o nemocenské jednat už příští pondělí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 3 hhodinami

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
před 13 hhodinami

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
včera v 08:00

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026
Načítání...