Vyšetřování kauzy kolem IPB provází politické tlaky

Praha - Vrchní státní zastupitelství si stěžuje na politické tlaky, které provázejí vyšetřování kauzy České pivo. Tou bylo vyvedení akcií pivovarů Plzeňský Prazdroj a Radegast z portfolia Investiční a poštovní banky (IPB). Tlačit na žalobce údajně měl bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý i místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. Pochybnosti vzbuzuje i odvolání státní zástupkyně Darji Dunajové, která měla případ na starosti několik let, i spekulace o beztrestnosti zúčastněných manažerů.

Vyšetřování celého případu, ve kterém měla IPB kvůli údajně podezřelé transakci přijít zhruba o 24 miliard korun, zahalil stát rouškou tajemství. Zatím totiž nezveřejnil dohodu o narovnání s bývalým vlastníkem IPB, japonskou bankou Nomura.

A právě kvůli této utajené dohodě napsal před časem tehdejší ministr financí Vlastimil Tlustý žalobcům, že ke stíhání manažerů už není důvod. Místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek, který prý má informace o plánovaném zastavení trestního stíhání, zase letos v květnu telefonoval novému státnímu zástupci Ladislavu Letkovi.

3 minuty
Reportáž Roberta Maleckého
Zdroj: ČT24

„Připadalo mi to docela závažné, tak jsem tomu panu Letkovi zavolal. Já si myslím, že to není nic, na co bych neměl právo,“ hájí se Zaorálek.

Bývalý ministr financí Bohuslav Sobotka:

„V souvislosti s dohodou o smíru s Nomurou se objevily spekulace o tom, že by snad neformální součástí takovéto dohody mělo být zastavení běžících trestních řízení.“

Dosud tajná smlouva mezi státem a Nomurou zajímala policisty i státní zástupce. Ministerstvo financí ji ale opakovaně odmítlo vydat. Dostalo kvůli tomu i pořádkovou pokutu 10 tisíc korun. „Já potvrzuji, že jsme pokutu dostali, ale mohu říct, že bylo mimořádným ekonomickým zájmem ČR nevydat celou tuto smlouvu, protože jde o desítky až stovky miliard,“ řekl k tomu mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. 

Odvolání Dunajové

Velké pochybnosti panují také kolem odvolání Dunajové. Ta měla celý případ dlouho na starosti a zasadila se o obvinění několika osob figurujících v kauze. Do konce ale případ dotáhnout už nestihla. „Rozhodnutí (o odvolání) se uskutečnilo v rámci reorganizace, jejímž účelem bylo zrychlení všech těchto dlouhodobých záležitostí,“ uvedla mluvčí Vrchního státního zastupitelství Irena Válová.

Stíhání se možná zastaví

Teď se navíc zdá, že se celý případ i stíhání 11 osob, které jsou v kauze obviněny, zcela zastaví. „Máme informace, že se státní zástupce chystá zastavit tento případ,“ informovala právní zástupkyně ČSOB Hana Marvanová. ČSOB převzala aktiva IPB po jejím krachu v roce 2000.

Konečné rozhodnutí o tom, jestli se případ zastaví, nebo skončí u soudu, by mělo padnout teprve poté, co Vrchní státní zastupitelství obdrží kompletní spis od protikorupční policie. V úvahu ale připadá i zásah nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, která už obdržela žádost o přezkoumání případu.

Jak celý spor vznikl?

Celá aféra odstartovala, když chtěla Nomura získat akcie Prazdroje a Radegastu. Jelikož se jí to nepodařilo přímo, snažila se ovládnout IPB, která vlastnila většinový podíl v pivovarech. V roce 1998 proto koupila prostřednictvím nizozemské firmy Saluka podíl v bance od státu. Za IPB s množstvím špatných úvěrů zaplatila Nomura tři miliardy korun. Do banky se zavázala investovat 12 miliard korun. Oba sliby sice splnila, nicméně po krachu IPB vyšlo najevo, že investice pocházely údajně minimálně z poloviny z peněz samotné banky.

Nomura posléze prostřednictvím firmy České pivo od banky za devět miliard korun odkoupila akcie pivovarů, aby je v říjnu 1999 prodala jihoafrické South African Breweries (SAB) za 22 miliard korun. Nomura se podle kritiků o chod IPB nestarala - vybírala z ní peníze, vedení rozšiřovalo řadu špatných úvěrů, banka neměla dostatečné rezervy. Poté, co lidé začali hromadně vybírat vklady, nařídila ČNB v polovině června 2000 nucenou správu. Banku pak za korunu převzala ČSOB.

Nomura
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hospodářská krize v Libanonu vyhnala nahoru ceny elektřiny

Libanon, kdysi přezdívaný Švýcarsko Blízkého východu, uvázl v hluboké hospodářské krizi. Politická paralýza, bezpečnostní nestabilita a válka domácího teroristického hnutí Hizballáh s Izraelem z let 2023 a 2024 připravily tamní měnu o 97 procent hodnoty oproti roku 2019. Tyto problémy rovněž uvrhly osm z deseti obyvatel do vážných existenciálních problémů a zvýšily ceny elektřiny.
před 1 hhodinou

V rozpočtu může chybět až čtrnáct miliard na dávky, řekl Jurečka. Podle ANO je to víc

V návrhu rozpočtu na příští rok může chybět až čtrnáct miliard na sociální výdaje, připustil pro ČT ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU–ČSL). Ujistil však, že na důchody nebo dávky stát peníze prostě najít musí. Odmítl také kritiku hnutí ANO, že v resortu může scházet skoro 32 miliard korun. Pravděpodobná budoucí vládní koalice tvrdí, že v rozpočtu chybí celkem desítky miliard korun.
před 3 hhodinami

ŘSD nepodepisuje nové smlouvy

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dál nepodepisuje kontrakty na nové projekty. K realizaci jsou sice připravené, jenže chybí peníze. V nejistotě se tak ocitají i klíčové stavby.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probírali povolenky ETS 2

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zrušení poplatků za obnovitelné zdroje vyjde na 18 miliard, říká Schillerová. Jurečka varuje před plošností

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v pořadu Otázky Václava Moravce kritizovala, že v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury chybí desítky miliard korun. „Dopravní stavby jsou pro nás absolutní priorita,“ uvedla. Ministr v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) uznal, že tato složka je problematická. Podle ekonoma Jiřího Rusnoka by dávalo smysl kvůli dopravním stavbám i zvýšit deficit. Stejně jako Jurečka naopak kritizoval, aby schodek rostl kvůli plošnému dotování cen energií nebo snížení odvodů OSVČ.
před 15 hhodinami

V návrhu rozpočtu dopravního fondu nejsou peníze na silnice druhé a třetí třídy

V návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok nejsou vyčleněny peníze na opravy a rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy, které jsou v samostatné působnosti krajů, uvedla vláda v demisi. Pokud stát ponechá odpovědnost za tyto komunikace regionům, ale přestane je financovat, povede to k rychlé degradaci dopravní infrastruktury, obává se předseda Asociace krajů ČR a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Schodek státního rozpočtu by mohl být vyšší, řekla Schillerová

Skutečný schodek státního rozpočtu by nakonec mohl být v příštím roce vyšší než zatím předpokládaných 286 miliard korun, připustila v rozhovoru pro ČT místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Její hnutí tvrdí, že ve výdajích návrhu rozpočtu, který připravila vláda v demisi Petra Fialy (ODS), může reálně chybět minimálně 85 miliard korun. Končící kabinet to ale odmítá.
15. 11. 2025

Trump zrušil cla na některé potraviny, jejichž ceny rostou

Americký prezident Donald Trump v pátek zrušil dovozní cla na hovězí maso, ovoce, kávu a další potraviny, které v posledních měsících v USA zdražily. Šéf Bílého domu, který zavedl cla na mnoho produktů s cílem vyvinout tlak na ostatní země, sám čelí tlaku, neboť sliboval pokles cen, ale děje se opak, napsala agentura AP. Opoziční demokraté v Trumpově rozhodnutí vidí důkaz, že jeho celní politika vede ke zdražování.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025
Načítání...