Velké zdroje jako elektrárny a teplárny mají podle novely zákona o ochraně ovzduší dál omezovat vypouštění škodlivin. Neprošel ale záměr Pirátů, kteří žádali, aby v budoucnu nebylo možné z těchto emisních limitů udělovat výjimky. Podle oponentů by to mohlo ohrozit energetickou soběstačnost země.
Do snížení škodlivin musí investovat všichni, kdo chtějí pokračovat v provozu. Odsířením a odprášením prošla třeba i tepelná Elektrárna Chvaletice. Další investice se připravují. Stát může provozovatelům z přísných limitů udělit výjimku. Právě o ty byl ve ve středu ve sněmovně největší boj. Piráti je chtěli od roku 2021 zakázat.
„V tuto chvíli už neříkáme, že nelze udělovat výjimky, ale dobu, na kterou výjimky lze udělit, jsme stanovili na čtyři roky,“ uvedla Dana Balcarová, poslankyně za Piráty.
Nedozírné následky?
Vyvolala tím prudkou odezvu u poslanců z jiných stran. „Kdo to zaplatí, ty vaše ekologické poznatky a ekologické nové budování? Kdo to zaplatí? Zase naši občani? Takže jim zvýšíme, co jim zvýšíme? O 100, o 300, o 400 procent? Ale Piráti budou hlásat, že jsme ekologičtí,“ řekla poslankyně KSČM Hana Aulická Jírovcová.
Ozval se i zástupce pravice, poslanec ODS Jan Zahradník. „Teplárny pro zásobování našich velkých měst tvoří páteřní soustavu a bez tepláren spalujících hnědé uhlí bychom si zásobování teplem nedokázali představit.“
Ministr životního prostředí v demisi Richard Brabec (ANO) řekl, že by dopady na energetickou soběstačnost České republiky a na ceny energií byly zásadní. Navíc by dopady na životní prostředí mohly být podle něho menší, než by si Piráti mysleli. A podle hlavního ekonoma Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslava Čížka by byly ohroženy dodávky tepla pro řadu obcí.
V Událostech ČT pak ministr Brabec uvedl, že výjimky pro firmy budou udělovat příslušné krajské úřady. „Každá ta výjimka, pokud vůbec bude udělena, bude muset odpovídat zcela jasným pravidlům. A bude - to chci zdůraznit - soudně přezkoumatelná,“ řekl. To podle něho znamená, že nyní nelze říci, kolik výjimek bude uděleno.
Velvyslanec pro energetickou bezpečnost: Lidé by byli několik let bez tepla
Zvláštní velvyslanec ČR pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška upozornil v Událostech, komentářích, že zrušení výjimek by bezprostředně vedlo k tomu, že by až třetina domácností zůstala na několik let bez tepla. Tolik lidí má v Česku ústřední topení, které by podle Bartušky vychladlo. Města by totiž nebyla schopna včas postavit nové teplárny.
„Postavit novou teplárnu znamená procházet strašným kolečkem (…), trvá to asi deset let,“ upozornil. Peníze přitom podle něj nejsou hlavní problém, ale v situaci, kdy „papírování“ trvá tak dlouho, se do něj nikdo nechce pustit. Zatím starostové raději přistupovali k prodlužování životnosti starších tepláren.
„Buď musíme najít způsob, jak zjednodušit papírování, nebo jsme v situaci, která je pro řadu měst neřešitelná,“ dodal Václav Bartuška.
Ministr Brabec podotkl, že tyto výjimky běžně udělují i další evropské země, celkem je prý využívá až 18 zemí EU. Do budoucna odhaduje, že z dnešních 50 procent na výrobě elektřiny se uhlí dostane na 15 procent kolem roku 2040. Z toho podle něho plyne, že velká část uhelných zdrojů bude tak jako tak odstavena, protože už nebude vyhovovat stále se zpřísňujícím evropských limitům. „Doba uhelná postupně určitě končí,“ dodal Brabec.
Poslanci při projednávání novely také rozhodli, že lhůty pro revize domácích kotlů se prodlouží ze dvou na tři roky. Ceny za kontrolu vymezí vyhláška ministerstva životního prostředí. To je jen část změn, které schválila sněmovna v novele zákona o ochraně ovzduší. Obce pak mají dostat pravomoc zakázat spalování určitých paliv v zastaralých zařízeních.
