Věřitelé Sazky opouštějí potápějící se loď

Praha – Nad Sazkou visí další strašák - držitelé většiny dluhopisů, za které loterijní firma Sazka postavila arénu v Praze-Libni, podnikají kroky, které mohou vést k okamžitému zpoplatnění dluhopisů. Jejich cílem je získat zpět své peníze, uvedl server Aktuálně.cz. To by však Sazce mohlo zlomit vaz. I přesto zájem potenciálních investorů o Sazku neutichá. Naopak, podle informací Hospodářských novin, které dnes zveřejnil server iHNed.cz, se do hry o zadluženou loterijní společnost vložil nový hráč. Není jím nikdo menší než investiční společnost PPF miliardáře Petra Kellnera, která údajně vede intenzivní jednání s největším věřitelem Sazky Radovanem Vítkem.

O možném zpoplatnění dluhopisů informoval server Aktuálně.cz s odvoláním na dva zdroje, které mají velmi blízko k miliardářům Karlu Komárkovi, Radovanu Vítkovi i Petru Kellnerovi. Nyní jsou tito podnikatelé nadpolovičními držiteli dluhopisů Sazky. Podle zdrojů Aktuálně.cz právníci v Londýně i na dalších místech už sestavili informační dopis. V něm Sazce oznamují, že využijí možnosti, kterou jim dluhopisová dokumentace dává.

Dle slov mluvčího Sazky Jana Tuny o tomto postupu věřitelů loterijní firma dosud neví: „Pokud se to stane, budeme se ale soudně bránit, protože v tuto chvíli platí, že Sazka má u dluhopisů splaceno vše, co splaceno být má.“ Sazce dosud zbývá z dluhopisů, které vydala, splatit přibližně 92 procent jejich původní hodnoty. Dluhopisy byly vydány na 215 milionů eur (zhruba 5,2 miliardy korun), po odečtení splacených osmi procent tedy zbývá necelých pět miliard korun.

Okamžité zpoplatnění dluhopisů, které nyní držitelé jejich většiny prosazují, neznamená, že Sazka bude muset hned v červenci, kdy přijde na řadu další splátka, vyplatit téměř pět miliard korun. Obří dluh by se přidal k těm, které přihlásili další věřitelé v průběhu insolvenčního řízení.

Nad Sazkou krouží Kellnerova PPF

Samotná PPF svůj zájem o Sazku nepotvrdila, přímo ho ale ani nevyvrací. „Aktuální situaci Sazky sledujeme a pečlivě ji vyhodnocujeme; žádné další spekulace nekomentujeme,“ uvedl mluvčí PPF Alexej Bechtin.

Vítek přitom nepopírá, že jedná v PPF s jejím investičním ředitelem Martinem Štefunkem. „S Martinem mluvím, ale o realitním byznysu, nikoli o Sazce,“ řekl Hospodářským novinám Vítek, který disponuje pohledávkami za Sazkou v nominální hodnotě kolem tří miliard korun.

Trafikanti se obávají vyplácení výher

Sazka, která je od ledna v insolvenci, včera oficiálně přiznala, že nemá peníze na vyplacení velkých výher ve Sportce, a požádala předběžného insolvenčního správce Josefa Cupku o dočasné pozastavení provozování loterií. Cupka s tím nesouhlasí a soudí, že Sazka by měla sama na sebe podat dlužnický insolvenční návrh.

Přestože Sazka už v úterý přiznala, že není schopná vyplatit svého lednového výherce, sázky dál přijímá. Obavy tak panují mezi trafikanty oslovenými Českou televizí. Mnozí z nich přiznávají, že výhry vyšší, než je například jejich týdenní příjem se Sazkou související, nebudou vyplácet. Naopak případné výherce pošlou na pražský Žižkov, kde loterijní firma sídlí.

Už dnes navíc může padnout další vysoký Jackpot ve výši téměř 145 milionů korun. Podle provozovatelů terminálů už ale počet přijatých sázek klesl nejméně na polovinu. „My se bojíme, že nedostaneme od Sazky zpátky kauci, kterou musíme mít složenou jako jistinu vyplácení výher,“ říká majitelka trafiky Jana Přádová.

Ministerstvo financí převzetí závazku Sazky vůči výhercům odmítá. „Nevidím důvod, proč by stát měl garantovat výhry gamblerům. To je přežitek z počátku devadesátých let. Každá společnost si toto musí hlídat a je to záležitost akcionářů,“ zdůraznil náměstek ministra financí Tomáš Zídek.

Ministerstvo financí navíc poslalo do loterijní společnosti Sazka kontrolu. Ta má zjistit, zda firma plní všechny podmínky, na jejichž základě jí byla udělena loterijní licence. Finanční úřad zjistí podle mluvčího úřadu Ondřeje Jakoba v Sazce stav věci a následně ministerstvo rozhodne o dalším postupu. „Odebrání licence předpokládá řízení, které má své lhůty. Rozhodně to není tak, že ji druhý den můžeme odebrat. Určitě není zájmem regulátora firmu zničit. Jeho zájmem je ochrana spotřebitele,“ uvedl pro server iDNES.cz ministr financí Miroslav Kalousek.

Odbory v Sazce ustavily stávkový výbor, Hušák stále v nemocnici

Odboráři Sazky dnes ustavili stávkový výbor a chystají dopis předběžnému insolvenčnímu správci. Podle mluvčího Tuny stávková pohotovost odborářů trvá. Mluvčí dodal, že generální ředitel Sazky Aleš Hušák zůstává po úterní hospitalizaci nadále v nemocnici, je prý napojen na infúze a probíhají jeho nezbytná vyšetření. Hušák byl hospitalizován po úterním jednání mimořádné valné hromady, na které se jej nepodařilo některým menšinovým akcionářům odvolat. „Zřejmě jde o důsledek vyčerpání. Dobu hospitalizace v tuto chvíli není možné odhadnout,“ dodal Tuna.

V souvislosti se situací ve firmě vyhlásili odboráři Sazky v úterý stávkovou pohotovost. Důvodem stávkové pohotovosti je podle Tuny skutečnost, že zaměstnanci Sazky ztrácejí jistotu ohledně budoucnosti firmy i svého zaměstnání. Pohotovost přitom podle odborářů může přejít ve stávku. Šéf odborů Sazky Jan Kašpárek již dříve uvedl, že stávková pohotovost není projevem nedůvěry ve vedení společnosti a že řediteli Sazky Hušákovi odbory naopak vyjádřily podporu. Odbory zastupují 480 zaměstnanců Sazky.

KKCG chce, aby Sazka složila u soudu peníze na dluhy

Společnost KKCG podnikatele Karla Komárka požádala soud o vydání předběžného opatření, na základě kterého by představenstvo Sazky muselo u insolvenčního soudu uložit do úschovy peníze určené na splacení závazků vůči KKCG. Ta chce, aby byla složena částka co nejbližší dlužným 400 milionům korun, nejméně pak 200 milionů. Důvodem je prý skutečnost, že vedení Sazky údajně porušilo svoji povinnost podat insolvenční návrh.

Dalším požadavkem KKCG je pak stanovení dřívějšího termínu, kdy by měl soud rozhodnout o úpadu Sazky, a jmenování prozatímního věřitelského výboru. Zahájení jednání o insolvenčním návrhu na Sazku Městský soud v Praze začátkem března stanovil na 21. dubna.

Loterijní společnost Sazka se dnes současně odvolala proti rozhodnutí soudu, které omezilo nakládání s majetkem firmy pouze se souhlasem předběžného insolvenčního správce. Zároveň Sazka znovu upozornila na možnou podjatost insolvenčního správce Josefa Cupky, proti jehož jmenování se odvolala již dříve.

Sazka už v současnosti čelí hned dvěma návrhům na insolvenční řízení. Jeden podala KKCG, druhý podnikatel Radovan Vítek, který tvrdí, že je největším věřitelem Sazky. Oba navrhovatelé se zároveň o Sazku ucházejí. Dalšími zájemci jsou Penta a E-Invest.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rusko má kvůli sankcím problém s odbytem ropy

Rusko má po zpřísnění západních sankcí problém s odbytem ropy, píše agentura Reuters s odkazem na údaje od společností LSEG a OilX. Dva naložené tankery s přibližně 1,5 milionu barelů ruské ropy Ural zůstávají kotvit na obou koncích Suezského průplavu již déle než týden.
před 18 hhodinami

Ve sněmovně už je novela, která má zastavit růst sociálních odvodů živnostníků

Skupina poslanců nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů předložila dolní komoře novelu, jež zastavuje růst sociálních odvodů živnostníků. Příští rok se nemají podle předlohy zvýšit, jak to předpokládá konsolidační balíček vlády v demisi Petra Fialy (ODS), ale zůstat na letošní úrovni. Živnostníci by měli podle aktuálního vyjádření místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ušetřit nejméně 8580 korun ročně.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Akcionáři Tesly schválili plán odměn pro Muska až za 878 miliard dolarů

Akcionáři společnosti Tesla schválili balík akcií pro zakladatele a šéfa firmy Elona Muska, který by mu mohl během příštích deseti let vynést až 878 miliard dolarů (18,5 bilionu korun). Už nyní nejbohatší muž planety by se tak mohl stát prvním dolarovým bilionářem v historii.
včera v 00:41

Ložisko u Zlatých Hor podle průzkumu skrývá skoro jedenáct tun zlata

Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle výsledků nového průzkumu, který zveřejnil státní podnik Diamo, skrývá zásoby skoro 11 tun zlata, pětinásobek původních propočtů. Hodnota naleziště činí bezmála 30 miliard korun, vytěžit ale kvůli rentabilitě dobývání půjde pouze část. Celkem se pod českým územím podle údajů České geologické služby nachází více než 77 tun ekonomicky dostupných zásob zlata.
6. 11. 2025

ČNB po kritice otočila, bankovky s Michlem nebudou

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé nebude jeho podobizna. Michl to řekl po zasedání Bankovní rady. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.
6. 11. 2025Aktualizováno6. 11. 2025

Ministerstvo zlepšilo prognózu vývoje hospodářství, centrální banka ji zhoršila

Ministerstvo financí zlepšilo ve čtvrtek odhad letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,4 procenta, v srpnu ještě čekalo růst 2,1 procenta. Inflace by letos měla být průměrně 2,4 procenta, vyplývá z představené makroekonomické prognózy. S odlišným názorem přišla Česká národní banka, která ve své prognóze pro letošek nyní očekává růst o 2,3 procenta, zatímco v srpnu odhadovala 2,6 procenta.
6. 11. 2025Aktualizováno6. 11. 2025

Podvodníci rozšiřují triky, jak vylákat peníze od klientů bank

Půl druhé miliardy korun vylákali podvodníci od začátku roku od klientů bank, každý přišel v průměru skoro o 22 tisíc. Ať už se nechali lapit na falešný e-mail, SMS, nebo video slibující nebývale výhodnou investici. Všeho podle bankovní asociace přibývá. Častým scénářem je také falešný kurýr přebírající v hotovosti peníze od obětí podvodu. Lidé podle odborníků navíc často podceňují zabezpečení svého účtu nebo sociálních sítí. Používají slabá hesla, která ani pravidelně nemění. I to může hackerům usnadnit práci. Více než desetina Čechů se rovněž domnívá, že pro podvodníky nejsou dostatečně zajímaví a že tak sami nemohou přijít o peníze. Právě to ale banky na příkladech vyvracejí.
6. 11. 2025

Členské státy EU se shodly na nových klimatických cílech

Členské státy EU se oficiálně dohodly na novém klimatickém cíli Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Analytici varují, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je upevněním Green Dealu.
5. 11. 2025Aktualizováno5. 11. 2025
Načítání...