Vatikánská banka kvůli skandálu přišla o své vedení

Vatikán - Generální ředitel vatikánské banky Paolo Cipriani a jeho zástupce Massimo Tulli rezignovali. V poslední době se totiž na banku snáší podezření, že se podílela na praní špinavých peněz a že si v ní někteří Italové ukrývají příjmy před zdaněním. Povinnosti generálního ředitele podle agentury Reuters zatím převezme prezident banky Ernst von Freyberg.

Cipriani a Tulli podle Vatikánu nabídli svou rezignaci „v nejlepším zájmu institutu a Svatého stolce“. Skupina pěti kardinálů, kteří chod banky kontrolují, rezignace přijala a jmenovala německého finančníka a aristokrata von Freyberga prozatímním ředitelem. 

Prezident banky oběma poděkoval za léta služby a zdůraznil, že v posledních letech bylo dosaženo velkého pokroku ve vnášení transparentnosti do vatikánských financí. Nyní však banka podle něj potřebuje vedení, které by „urychlilo tempo tohoto transformačního procesu“.

Náhradou za Tulliho bude italský bankéř Rolando Marranci. Kardinálové navíc dosadili bankovního experta Antonia Montaresiho do nové funkce šéfa řízení rizika, jenž má zajistit, aby banka dodržovala pravidla boje proti praní špinavých peněz a terorismu. Minulý týden přitom italská policie zatkla biskupa a také člena italských tajných služeb a finančního zprostředkovatele kvůli nezákonnému převodu peněz.

Vatikán
Zdroj: ČT24/ČTK/imago stock&people

Ciprianiho a tehdejšího prezidenta banky Ettoreho Gottiho Tedeschiho začaly už v roce 2010 vyšetřovat italské úřady pro podezření z porušení italských norem proti praní špinavých peněz. Finanční policie předtím zmrazila 23 milionů eur (zhruba 600 milionů korun) uložených na vatikánském účtu jedné z římských bank. Nikdo nebyl obviněn a peníze byly uvolněny.

Ovšem vatikánská banka, přesněji Ústav pro věci víry (IOR), se podezření nezbavila a papež František koncem června jmenoval zvláštní komisi pro vyšetřování banky. 

O tomto kroku se mluví jako o nejodvážnějším, který prozatím hlava katolické církve uskutečnila ve snaze vnést světlo do činnosti banky spravující peníze Vatikánu a katolických organizací po celém světě. Krátce předtím František jmenoval důvěryhodného preláta monsignora Battistu Maria Salvatoreho Riccu, aby dohlížel na řízení banky.

Ústav pro věci víry (IOR) založil v roce 1942 papež Pius XII., aby spravoval převážně peníze určené pro církevní instituce a charitativní práce. Banka není přístupná veřejnosti. Ústav dosud obvinění z praní špinavých peněz odmítal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 17 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...