Praha – Ani ty nejúspornější žárovky spotřebu energie zřejmě nesníží, ale naopak ji mohou zvýšit. Tvrdí to studie amerických výzkumníků, kterou zveřejnil britský časopis The Economist. Její závěry jsou dalším potvrzením takzvaného Jevonsova paradoxu, který vysvětluje, proč inovace, které přinesou úspory energie, vedou nakonec k nárůstu její spotřeby.
Vývoj technologie SSL (solid-state lighting) založené na diodách LED slibuje do budoucna takové osvětlení, které bude mít mnohem vyšší energetickou účinnost, než kterou mají klasické žárovky a asi třikrát vyšší, než mají takzvané úsporné žárovky. Výsledkem bude mnohem víc světla na jednotku energie i v přepočtu na náklady. Ty, kdo doufají, že se tím sníží spotřeba energie na umělé osvětlení, která se nyní podílí na světové spotřebě 6,5 procenta, čeká zřejmě zklamání. Studie předpovídá, že všeobecné zavedení SSL může zvýšit spotřebu energie na osvětlení během dvou desetiletí na víc než dvojnásobek.
Autoři studie v tomto tvrzení vycházeli z tzv. Jevonsova paradoxu. Anglický ekonom William Jevons v 60. letech 19. století upozornil, že dlouhá série technologických zlepšení u parních strojů a dalších zařízení zvýšila efektivnost využití uhlí, což vedlo vždy ke zvýšení jeho celkové spotřeby a k rozšiřování uhlí do dalších odvětví.
Moderní ekonomové tento paradox potvrdili a upřesnili, že zvýšená účinnost zdroje snižuje náklady jeho využití proti jiným zdrojům, což zvyšuje poptávku po něm a ruší jakýkoli vliv úspor na snížení jeho spotřeby. Zvýšená efektivnost zdroje navíc urychluje ekonomický růst, který dál zvyšuje poptávku po všem a zejména po energii.
Byty a ulice budou světlejší, úspory půjdou stranou
Přesně to by se podle odborníků mohlo stát i v případě zavádění úsporného osvětlení. Jeho dnešní intenzitu sice ve srovnání s 19. stoletím před vynálezem žárovky nemůžeme srovnávat, i dnes jsou ale interiéry budov osvětleny obvykle jen na deset procent venkovního světla při zatažené obloze a kvůli nákladům zůstává v noci ve tmě bezpočet míst, která by zřejmě všichni s výjimkou astronomů nebo zločinců viděli raději osvětlená.
Z teorie Jevonsova paradoxu tak plyne, že opatření Evropské unie typu zákazu méně účinných žárovek nemohou sama o sobě dosáhnout deklarovaného cíle snížit spotřebu energie. Jak v nadsázce píše The Economist, ti, kdo si opravdu přejí zastavit růst spotřeby energie na osvětlení, by neměli podporovat dnešní trend zákazů klasických žárovek, ale prosazovat naopak jejich povinné používání. To by ovšem v důsledku znamenalo zákaz veškerých úsporných inovací v tomto odvětví.
Environmentální ekonomové navrhují odstranit Jevonsův paradox zdaněním nebo jiným odebráním zisků ze zvýšené efektivnosti zdrojů. Cílem je, aby spotřebitelé a producenti z úsporných inovací přímo nic neměli, a nezískali tak dodatečné prostředky, které zvýší jejich poptávku.
