New York/Washngton – Spojené státy jdou po zhruba stejné cestě, jakou se vydaly Řecko nebo Portugalsko, tedy země eurozóny, které nezvládly své dluhy a musely požádat o zahraniční finanční pomoc. Upozorňují na to někteří ekonomové. Se zadluženými zeměmi nesrovnávají jen některé z amerických států, ale i federální vládu. Právě ta nyní řeší vážné problémy s dluhy. Zbývá jí už jen jediný den na to, aby našla chybějící peníze v rozpočtu. Pokud se politici do páteční půlnoci na řešení situace nedohodnou, hrozí, že od soboty přestanou fungovat muzea, knihovny i úřady.
Washington vůbec poprvé v historii dosáhne na strop státního dluhu. Ten je v současnosti nastaven na víc než 14 bilionů dolarů. A peníze dochází doslova každým dnem. Kritický moment nastane o půlnoci z pátku na sobotu.
Republikáni a demokraté se nemohou shodnout na tom, jak v posledních šesti měsících tohoto fiskálního roku financovat federální vládu. Finanční rok v USA končí v září, Spojené státy ale pořád fungují v rozpočtovém provizoriu. To si několikrát prodloužily, teď ale k dalšímu takovému kroku chybí politická vůle. Nynější provizorium vyprší právě o páteční půlnoci.
David Reynolds, zaměstnanec Americké letecké správy:
„Zavírání úřadů bude stát spoustu peněz. Pracuji s programy, které bude stát miliony dolarů jenom zastavit a další miliony znovu spustit, i kdyby to bylo jen na jeden den.“
Krizi státního rozpočtu se opakovaně snaží vyřešit prezident Barack Obama, demokraté a republikáni se ale nemohou shodnout na tom, jestli je pro stát horší větší zadlužení, nebo razantní škrty a vyšší daně. I zatím poslední pokus o jednání skončil neúspěchem. Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů při jednáních za zavřenými dveřmi navrhl prodloužení provizoria. Během něj by ale měla vláda seškrtat 12 miliard, ale zároveň zajistit fungování armády. Demokraté plán smetli ze stolu. „To není špatná politika, to je fantazie,“ prohlásil lídr demokratů v Senátu Harry Reid.
Pokud k dohodě nedojde, o práci dočasně přijde až 800 tisíc lidí. Výjimkou budou jen výjimečně důležití zaměstnanci, například část armády. Obama nicméně stále věří, že se podaří situaci zachránit. „Očekávám, že se na tom bude dál pracovat. Ve čtvrtek se sejdu se členy kongresu a šéfem parlamentní většiny, a pokud nedojde k dohodě, budeme jednat znovu. Jsem přesvědčený, že se dokážeme dohodnout dřív, než dojde k přerušení státních služeb,“ prohlásil.
Ekonomové začínají propad skepsi
Řada ekonomů je ale k současné situaci velmi skeptická, poukazují na špatnou situaci jednotlivých zemí i federální vlády. „Vývoj v Řecku a Portugalsku se podle mého názoru zatraceně podobá vývoji ve Spojených státech. Jen ty osoby mají jiná jména,“ prohlásil v rozhovoru pro televizi CNBC hlavní ekonom americké banky Wells Fargo John Silvia.
Na to, že do dluhové pasti podobné té řecké upadají i jednotlivé státy USA, před časem poukázal i profesor newyorské City College Daniel DiSalvo. „Wisconsin a Ohio jsou na tom špatně ve smyslu, že si stojí stejně jako Řecko a Irsko,“ uvedl. „Ale velké ekonomiky jako New York a Kalifornie, ty by mohly být jako Francie a Anglie,“ dodal. I ty ale mají nemalé s dluhy a snaží se šetřit, kde se dá.
USA se bez úspor neobejdou
Silvia ve svém televizním vystoupení poukázal na to, že USA se bez drastických škrtů neobejdou. Washington si podle ekonoma musí uvědomit, že vyhlídky na slabý hospodářský růst, který Spojeným státům nyní předpovídá většinu ekonomů, nezajistí daňové příjmy v potřebné výši. Spojené státy tak patrně nebudou mít dost peněz na to, aby mohly pokračovat ve financování nárokovatelných dávek.
„Musíme učinit jisté změny a slevit z některých slibů, které dali k těmto dávkám předchozí politici,“ poznamenal ekonom. „Máme za sebou 40 let politických slibů, že lidem přiznáme určité nároky a příspěvky. Teď ale zjišťujeme, že Spojené státy jsou ve složitější situaci, než byly v letech bezprostředně po druhé světové válce,“ dodal.
Deficit amerického rozpočtu podle předpovědí z počátku března letos vystoupá na 1,65 bilionu dolarů. To představuje 11 procent ročního výkonu ekonomiky.
