Brusel – Základem hospodářské a sociální politiky Evropské unie budou příští rok podpora investic, obnovené úsilí o strukturální reformy a snaha o odpovědné fiskální hospodaření. Analýza růstu členským státům doporučuje zaměřit se na řadu klíčových reforem, například ke zlepšení podoby pracovních trhů, řešení vysoké nezaměstnanosti, zajištění účinných a odpovídajících důchodových a sociálních systémů. Země by také měly usilovat o lepší podmínky pro podnikání a investice, posílit podporu výzkumu a inovací a zefektivnit činnost veřejných správ. Na celounijní úrovni komise zdůraznila především potřebu prohloubení jednotného trhu.
Ve své dnes zveřejněné roční analýze růstu pro rok 2015 zdůraznila Evropská komise investice, reformy a rozpočtovou odpovědnost. Pravidelný materiál poprvé představil nový tým komisařů pod vedením šéfa komise Jeana-Claudea Junckera. Jeho místopředseda pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis zdůraznil, že EU dál čelí riziku jen velmi nízkého ekonomického růstu. Eurokomisařka pro zaměstnanost a sociální věci Marianne Thyssenová zase připomněla, že Unii nadále sužuje vysoká nezaměstnanost, varující je trvající vysoký počet mladých lidí bez práce. „Odpovědnost bychom měli převzít všichni. Členské státy, které odvážně reformovaly své pracovní trhy, dokázaly, že se reformy skutečně vyplácejí. To by mělo být inspirací i pro další,“ poznamenala Thyssenová.
Na předním místě v letošní analýze figuruje teprve tento týden představený investiční plán, který by měl v příštích třech letech přinést do evropské ekonomiky až 315 miliard eur (8,7 bilionu Kč). Ve středu v europarlamentu Juncker uvedl, že základem plánu je vznik fondu s kapitálem ve výši 21 miliard eur (579 miliard Kč) z unijních prostředků a peněz Evropské investiční banky. Komise čeká, že tato částka pomocí peněz od velkých soukromých investorů díky pákovému efektu naroste až na patnáctinásobek. Suma prý ale může nakonec být ještě vyšší, pokud se na investicích budou podílet i jednotlivé státy.
Sedmi zemím eurozóny hrozí, že nedodrží rozpočtová pravidla EU
Sedmi zemím eurozóny hrozí, že v příštím roce nedodrží unijní rozpočtová pravidla. V případě Belgie, Francie a Itálie komise situaci znovu posoudí v březnu příštího roku, dalšími zeměmi, kde mohou nastat potíže, jsou Malta, Portugalsko, Rakousko a Španělsko. V pěti případech, včetně Slovenska, komise národní představu o rozpočtu na příští rok shledala „v zásadě v souladu“ s Paktem stability a růstu, který stanoví mezi jiným rozpočtová pravidla.
Tyto země se na nejvyšší vládní úrovni zavázaly na počátku příštího roku přijmout a realizovat strukturální reformy, které posílí růst. Ve střednědobém horizontu to má zlepšit udržitelnost veřejných financí. Itálii a Belgii by jinak mohlo hrozit disciplinární řízení a Francii – druhé největší ekonomice bloku – pokuta, protože disciplinární řízení už s ní je vedené.
Podle místopředsedy komise pro euro Valdise Dombrovskise poslaly tři země evropské komisi dopisy, ve kterých se k příslušným reformám zavázaly. Eurokomisař Moscovici dnes také ocenil, že společný rozpočtový deficit prověřovaných 16 zemí eurozóny, založený na jejich vlastních podkladech, by měl letos klesnout na 2,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a v příštím roce na 2,2 procenta.
Míra nezaměstnanosti v EU v říjnu zůstala na deseti procentech
Míra nezaměstnanosti v eurozóně i v celé Evropské unii zůstala v říjnu beze změny navzdory růstu počtu lidí bez práce. V EU činila stejně jako v září deset procent, zatímco v eurozóně 11,5 procenta. V České republice míra nezaměstnanosti podle těchto údajů zůstala na zářijových 5,7 procenta. Eurostat odhaduje, že v celé Evropské unii bylo v říjnu bez práce 24,413 milionu lidí. Proti září se tak jejich počet zvýšil 108 000 osob. V samotné eurozóně počet nezaměstnaných stoupl o 60 000 na 18,395 milionu.
Nejpříznivější situace na trhu práce byla v rámci EU v Německu, kde míra nezaměstnanosti činila 4,9 procenta. Nejvyšší míru nezaměstnanosti, rovných 24 procent, v listopadu zatím vykázalo Španělsko. K dispozici nicméně ještě nejsou listopadové údaje z Řecka. Tam podle posledních dostupných čísel míra nezaměstnanosti v srpnu dosahovala 25,9 procenta.
Inflace v eurozóně v listopadu klesla na 0,3 procenta
Meziroční míra inflace v eurozóně v listopadu podle očekávání klesla na 0,3 procenta z říjnových 0,4 procenta, a to především kvůli propadu cen energie. V eurozóně tak přetrvává reálná hrozba deflace. Míra inflace se v listopadu vrátila na pětileté minimum, na které se dostala již v září.
