Tunelování se nevyhýbá ani afghánským bankám

Kábul - Kábulskou banku, která byla v minulých letech dějištěm finančních podvodů, převzala afghánská vláda. Instituce se přejmenovala na Novou kábulskou banku a je pod přímým dohledem afghánského ministerstva financí. Původní akcionáři banky se za osm let díky ilegálním půjčkám obohatili skoro o 900 milionů dolarů.

Kábulská banka je první a zároveň největší soukromý finanční dům v zemi. Od svého založení v roce 2004 se stala symbolem pokroku a modernizace Afghánistánu. Vyplácela platy statisícům tamních vojáků, policistů a vládních zaměstnanců z peněz od mezinárodních dárců. 

Tunelování mohlo poškodit až milion lidí

Akcionáři ovšem z banky vyváděli peníze skrze fiktivní půjčky na svá konta. Podle statistik tak mohli poškodit až milion Afghánců. „Lidé jim důvěřovali, ale oni je okradli. Prováděli ilegální peněžní transakce s politiky, takže předpokládali, že dokážou udělat něco, aby se vyhnuli vyšetřování a trestu,“ vysvětluje asistent profesora z Ekonomické fakulty Univerzity v Kábulu Say Holme. 

  • Kábulská banka autor: Musadeq Sadeq, zdroj: ČTK/AP
  • Nová kábulská banka zdroj: ČT24

Ze zpronevěry už úřady obvinily 22 lidí. Na seznamu byli například bývalý šéf a zakladatel banky nebo bratr viceprezidenta Muhammada Kásima Fahíma. 

Jednou z jejich obětí je i majitel cestovní kanceláře Mohammed Isaac. Po odhalení skandálu se dozvěděl, že dva z jeho účtů v podstatě neexistují. Vybírat peníze z banky je tak pro něj dost těžké. „Až napodruhé nebo napotřetí jsem mohl čerpat peníze z účtu. Někdy mi řekli, že se rozbil počítač, jindy to svedli na poruchu sítě. Zdržovali mě různými záminkami a obvykle trvá dva tři dny, než dostanu své peníze,“ říká Isaac. 

Teď už Nová kábulská banka je aktuálně pod přímým dohledem afghánského ministerstva financí. Jenže podle odborníků bude trvat ještě dlouho, než začnou Afghánci tamnímu bankovnímu systému znovu věřit.

Nahrávám video
Zpronevěra v Kábulské bance
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
06:00Aktualizovánopřed 6 mminutami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
12:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
před 4 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
před 21 hhodinami

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
včera v 11:36

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
včera v 10:03

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 08:22
Načítání...