Berlín - Záchranný program pro Řecko nebyl úspěšný, země se nyní potýká s vysokou nezaměstnaností, je zadlužená a není konkurenceschopná. Vinu za problémy však nelze hledat pouze u ostatních, ale i v Řecku, řekl dnes v Berlíně po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou řecký premiér Alexis Tsipras. Uvedl také, že Atény chtějí dostát svým závazkům v Evropské unii. Podle deníku Financial Times Tsispras už v polovině měsíce kancléřku v dopise varoval, že Atény nebudou schopné uhradit některé splátky dluhů, pokud nezískají od věřitelů další peníze.
Tsipras: Záchranný program nebyl úspěšný, potřebujeme další peníze
GALERIE
videogallery_518842
„Tento program měl děsivé dopady na naši ekonomiku, hrubý domácí produkt se snížil asi o 25 procent,“ uvedl k záchrannému programu pro Řecko Tsipras. „Přibylo nezaměstnaných, zejména mezi mladými, veřejné zadlužení se zvýšilo a konkurenceschopnost snížila, čísla mluví sama za sebe. Navíc se prohloubily rozdíly mezi chudými a bohatými,“ dodal. „Přes všechno, co se za posledních pět let stalo, by bylo zjednodušení říct, že všechny problémy v Řecku způsobili cizinci. Že jsou tím vinni ostatní a ne my Řekové. Samozřejmě jsou i nějaké problémy v základech evropské architektury, ale enormní krize v Řecku měla i interní příčiny,“ řekl rovněž Tsipras. Podle něj se musí Německo zbavit stereotypu o líných Řecích, ale Řecko zároveň musí přestat tvrdit, že jeho problémy způsobili Němci.
Řecký premiér Alexis Tsipras dnes po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou také uvedl, že jeho vláda chce dodržet podepsané smlouvy, zároveň ale chce klást důraz na větší sociální soudržnost. Řecko podle něj chce přijmout reformy, které zvýší „daňovou spravedlnost“ a posílit boj proti korupci. V této souvislosti také požádal Merkelovou o spolupráci německých úřadů při vyšetřování německých firem, které se údajně na korupci v Řecku podílely.
Německá kancléřka Angela Merkelová: „Pro obě země je důležité, aby spolupracovaly a důvěřovaly si. Musíme se dokázat vyrovnat s těžkostmi, s těžkostmi, na které máme rozdílný názor.“
Řecký premiér Alexis Tsipras a německá kancléřka Angela Merkelová
Řecký premiér Alexis Tsipras: „Nechceme zničit všechny úspěchy posledních pěti let. Potřebujeme zavést zásadní reformy, čehož předchozí vlády nebyly schopny.“
Na detailní obsah řeckých reforem čeká eurozóna, která na jejich základě rozhodne o výplatě zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) z programu úvěrové pomoci, o jehož čtyřměsíčním prodloužení rozhodla na konci února. Řecko peníze potřebuje, aby se vyhnulo hrozící platební neschopnosti.
Evropská komise podle listu Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung předpokládá, že Atény nyní mají dostatek hotovosti pouze do 8. dubna. Merkelová na tiskové konferenci několikrát upozornila, že Německo nebude tím, kdo bude posuzovat obsah řeckého reformního programu. Na dnešní schůzce s Tsiprasem rovněž neslibovala žádné poskytnutí peněz Řecku.
Jak to vidí novinář Robert Schuster
Voliči kancléřky Angely Merkelové očkávají, že jejich kancléřeka bude ve vztahu k Řekům tvrdá a nuústupná, bude trvat na dodržování dohodnutých podmínek a pravidel. Voliči premiéra Alexise Tsiprase zase očekávají, že splní, co slíbil před volbami, že všechny ty záchranné balíčky a reformní programy, které iniciovala předchozí vláda, budou zrušeny.
Podle novináře Roberta Schustera musí tedy nejpozdějí zmíněného osmého dubna na stole nějaké řešení, které alespoň na přechodnou dobu zajistí, aby Řecko nezbankrotovalo. Vysvětluje, že zatím stále platí, a to z německého pohledu, že to, že eurozóna zůstane pohromadě včetně Řecka, má větší hodnotu než kdyby se projekt rozpadl. „Podle Merkelové je to projekt, který zabezpečil mír v Evropě,“ vysvětluje Schuster.
Merkelová a Tsipras v Berlíně
Tsipras: Bez dalších peněz nebudeme splácet dluhy
Vztahy mezi Německem a Řeckem jsou napjaté od chvíle, kdy nová řecká vláda začala ustupovat od úsporných opatření. Tsipras považuje za nemožné splácet dluhy bez finanční injekce. Na to také dopisem z 15. března, jehož kopii si redaktoři FT mohli prohlédnout, upozornil Merkelovou, že totiž Atény nebudou moci plnit svoje dluhové závazky už v příštích několika týdnech, pokud Evropská unie neposkytne další krátkodobou finanční pomoc Řecku.
„Vzhledem k tomu, že Řecko nemá přístup na finanční trhy, a s ohledem na očekávanou kulminaci termínů splatnosti našich dluhů na jaře a v létě je jasné, že zvláštní omezení Evropské centrální banky v kombinaci se zpožděním plateb by znemožnilo kterékoli vládě zajistit obsluhu dluhů,“ napsal Tsipras.
Dopis dostala německá kancléřka těsně před tím, než řeckého premiéra pozvala do Berlína. Mluvčí řecké vlády Gavriil Sakellaridis potvrdil obsah dopisu i jiným médiím. „To není hrozba, ale realita,“ řekl soukromé řecké televizní stanici Mega. Mluvčí zároveň sdělil, že podobný dopis poslal Tsipras také francouzskému prezidentovi Francoisi Hollandeovi a předsedovi Evropské komise Jeanu-Claudu Junckerovi. „Dopis neuvádí ani víc, ani míň, než to, co říkáme od minulého týdne: že máme jen málo hotovosti a že je zapotřebí politické iniciativy,“ řekl mluvčí.
Tsipras a Merkelová: vítání v Berlíně
Podle něj dopis vedl k uspořádání setkání Tsiprase v Bruselu na okraj summitu EU s Merkelovou, Hollandem, Junckerem a také šéfem euroskupiny, tedy ministrů financí zemí eurozóny, Jeroenem Dijsselbloemem, předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem a šéfem ECB Mariem Draghim. Po schůzce Tsipras přislíbil, že Atény v krátké době předloží seznam konkrétních reformních záměrů.
Řecko chce představit vlastní reformy
Nová levicová vláda a věřitelé eurozóny se minulý týden přitom dohodli, že Atény představí během několika dnů seznam vlastních reforem, díky kterým se musí dosáhnout podobných fiskálních výsledků, jaké přislíbil předchozí konzervativní kabinet. Poslední vláda potřebné kroky nedokončila, nicméně akce, které je potřeba provést, jsou stále stejné. „Ale opatření se měnit můžou, pokud neohrožují udržitelnost dluhu,“ prohlásil jeden z úředníků eurozóny.
„Řecko si může zvolit své vlastní reformy, které odblokují tok úvěrů od mezinárodních věřitelů a odvrátí bankrot, ale to bude mít těžké, pokud se chce vyhnout privatizaci a důchodové reformě vzhledem k jejich dopadu na rozpočet,“ citoval Reuters jednoho z evropských úředníků.
Určité změny už nyní připouští i německá kancléřka Merkelová. „Řecká vláda má možnost nahradit některé reformy, které nebyly v prosinci projednané s novými návrhy hospodářských změn. Musí mít ale stejný účinek v rámci dohody. Potom rozhodnou Evropské instituce,“ prohlásila Merkelová.
Ilustrační foto
Je ale pravděpodobné, že jednou z hlavních překážek bude právě privatizace, prohlásil zmíněný euroúředník, díky které mělo v letošním roce přitéct do rozpočtu na čtyři miliardy eur. Vláda Tsiprase však prodat státní majetek nechce, i když se v zásadě dohodla nezastavovat již zahájené prodeje.
Dalším problematickým bodem je reforma důchodového systému, kde EU je znepokojena například výsadami související s předčasnými odchody do důchodu. Podle dohody s předchozí vládou, by Řecko také mělo v důsledku přijetí zákona sloučit penzijní fondy, ale nová vláda odolává tento krok udělat, protože by to pro mnoho řeckých občanů znamenalo další snížení důchodů.
Chudí Řekové dostanou příspěvky
Mezinárodní věřitelé chtějí své peníze
Věřitelé také žádají změny v systému daně z přidané hodnoty, tak aby odstranili sníženou sazbu započítávanou na řeckých ostrovech a zdvojnásobli DPH hotelů ze současných 6,5 procenta na 13 procent. Atény však oponují, že by to zasáhlo cestovní ruch, který tvoří hlavní zdroj příjmů. Bývalá vláda navrhla zvýšit DPH za ubytování na dvojnásobek přitom už koncem loňského roku, aby tak vyhověla mezinárodním věřitelům.
Mezi další požadované klíčové reformy patří například efektivní úpadkové právo pro jednotlivce i společnosti, kolektivní zákony propouštění a způsoby, jak rychle řešit mzdové spory nebo liberalizace cen energie. „Nechápu ale, jak by se řecké finance daly do pořádku, pokud se nepodaří výrazně zlepšit systém výběru daní,“ řekl další úředník.
Pokud si však Atény odsouhlasí s věřiteli seznam a začnou změny zavádět, pak mohou očekávat více půjček v pravidelných intervalech. „To je to, kde může být pružnost, mohou to udělat krok za krokem, a dostat se krok za krokem k penězům,“ řekl vysoký evropský představitel.
Eurozóna koncem února souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Ta peníze potřebuje k tomu, aby odvrátila platební neschopnost země.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o finanční pomoc. Výměnou za úvěrovou podporu ale muselo zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel.