Liberec - Obyvatele Podještědí z Libereckého kraje opět straší těžba uranu, s nímž počítá návrh nové energetické koncepce státu. Energetická krize je podle ekologických aktivistů pouze záminka, kterou využívá těžařská lobby. Těžba bude znamenat další škody na přírodě, jejichž sanace odčerpá ze státního rozpočtu miliardy korun, říká Josef Jadrný z občanského sdružení Naše Podještědí, které bojuje proti snahám těžit uranovou rudu v Ralsku a v lokalitě Osečná-Kotel. Ekologové s návrhem koncepce nesouhlasí, jsou připraveni udělat vše proto, aby těžbě zabránili.
Návrh nové energetické koncepce státu počítá nejen s další těžbou uranu, ale také se zvýšením podílu jaderné energie na tuzemském energetickém mixu z 15 procent v roce 2005 až na 25 procent v roce 2050. Dostavěny či modernizovány by měly být bloky jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Podle ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Tošovského by měla koncepce zajistit soběstačnost ve výrobě elektřiny. V úvahu podle ministerstva připadá obnovení těžby uranu v Ralsku, avšak šetrnější metodou než je louhování.
Podle Jadrného se však v Ralsku počítá se stejným způsobem těžby jako v minulosti. „Jiný způsob než louhování rudy z horniny kyselinou sírovou tam není možný,“ upozornil. Už nyní je přitom oblast kontaminována obrovským množstvím kyseliny, kterou tam použili při těžbě v minulosti. V podzemí oblasti Ralsko je jezero kyseliny, které se velikostí rovná Slapské přehradě. Sanace škod bude trvat 30 až 40 let, přijde na 50 miliard korun. „Pokud se začne znovu těžit, škody dál porostou a navíc budou vážně ohrožené zdroje pitné vody nejen pro nedaleký Liberec, ale pro podstatnou část Česka i střední Evropy,“ upozornil Jadrný.
„Jsem přesvědčen o tom, že se v Ralsku bude znovu těžit“
Obavy ekologů jsou zatím podle generálního ředitele Státního podniku Diamo Jiřího Ježe předčasné. „Pokud návrh získá podporu, bude nejprve třeba provést průzkum, vybrat ložisko a teprve pak budeme rozhodovat o metodě těžby,“ uvedl Jež. Těžit se ale podle něj bude moderními technologiemi, které jsou šetrnější k přírodě než způsoby, které se v Ralsku používaly v minulosti. Obnovení těžby nebude levnou záležitostí, podle Ježe přijde asi na deset miliard korun. „Jsem ale přesvědčen o tom, že se v Ralsku bude znovu těžit, je to největší ložisko v Evropě,“ dodal.
V Podještědí se uran těžil od konce 60. let ve dvou lokalitách, totiž v Hamru na Jezeře a ve Stráži pod Ralskem, vytěžilo se ho tam kolem 25 tisíc tun, což představovalo čtvrtinu produkce České republiky. V zemi tam podle odhadů leží ještě kolem 115 tisíc tun. Vytěžit by ale bylo možné asi polovinu, což při současných cenách představuje obchod za 90 až 100 miliard korun. Další ložiska jsou v Kotli, ale i v nedaleké Loužnici nebo Břevništi. Jediným místem nejen v Česku, ale i v celé střední Evropě, kde se uran v současné době ještě těží, je Rožná na Žďársku. Tam jsou ale podle Ježe zásoby rudy už jen na tři až pět let.
