Stávkovalo 150 tisíc lidí, život v Česku neochromili

Praha – Česká republika dnes zažívala stávkový den. Na zavřené dveře narazili lidé v celé řadě škol a na úřadech. Nesoudily také některé soudy. Z celkových 650 tisíc zaměstnanců veřejné a státní správy se podle odborářských odhadů do stávky proti desetiprocentnímu snižování platů a změnám v systému mzdových tarifů, které vláda schválila v úterý večer,  zapojilo na 148 tisíc zaměstnanců - bezmála o 50 tisíc víc, než odbory avizovaly ještě včera. Dalších 190 tisíc lidí stávku podpořilo. Ve dvou desítkách měst se také konala protestní shromáždění, která ve většině měst vyjma Prahy a Brna čítala stovky demonstrantů. V české a moravské metropoli pak svůj nesouhlas s vládní úspornou politikou vyjádřily veřejně tisíce lidí.

„Domnívám se, že lidí, kteří se zúčastnili této stávky, je poměrně dost i vzhledem k tomu, že se lidé bojí, že jsou před hozbou propouštění. Z tohoto důvodu vidím stávku z hlediska počtu lidí, kteří se do ní zapojovali, jako velmi úspěšnou,“ prohlásil v rozhovoru pro ČT24 předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil. Do celkové statistiky českých stávek ale dnešní akce nepřinesla žádná závratná čísla. Před šestnácti lety zastavilo práci přes 1,5 milionu lidí, v červnu 2008 jich nepracovalo 985 tisíc.

Krátce po poledni na Palackého náměstí v Praze řečnili předáci odborových svazů. Podle odhadů předsedy ČMKOS Jaroslava Zavadila se na náměstí sešly dva tisíce lidí. Předseda během projevu prohlásil, že snížením daní stát sám sebe okradl o 90 miliard korun ročně. Dodal, že vláda udělala z veřejných zaměstnanců nepřítele. To podle něj moudrá vláda nedělá. A byl to prý právě kabinet, kdo vyhnal odbory do ulic. Odbory podpořil i europoslanec Richard Falbr. Během svého vystoupení se opřel i do prezidenta Václava Klause, kterého označil za „všeználka na Hradě“ a připomněl mu, že v 90. letech přispěly protesty a stávky k tomu, že jeho vláda padla.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS

„Budete to právě vy, právě my, kdo bude sahat hluboko do kapes. Bohatí si to uplatí.“

Odbory na Palackého náměstí přečetly také svou výzvu vládě, poslancům a senátorům. Odboráři v ní zdůraznili, že vláda nemůže používat platy pracovníků ve veřejném sektoru jako záplaty na díry v rozpočtu. „Nechápeme, proč se současná vláda vydala pouze cestou škrtů za každou cenu a rozhodla se, že neustoupí ani o píď,“ stojí mimo jiné ve výzvě. Zavadil krátce na to v rozhovoru pro ČT24 upozornil, že pokud vláda svůj postoj nepřehodnotí a bude svými kroky i nadále odbory provokovat, připadá v úvahu vyhlášení generální stávky.

Stávka zkomplikovala život především rodičům

Nejvíce problémů přidělala stávka nejspíš rodičům. Mnoho škol se dnes vůbec neotevřelo, další rušily třeba odpolední výuku. Jinde se zase neotevřely školní jídelny, stávkovali totiž převážně nepedagogičtí pracovníci škol, jelikož učitelům by se platy v příštím roce snížit neměly. „Systém, který se vláda včera rozhodla změnit, postihne kromě pedagogů všechny ostatní. My jsme solidární,“ popsal důvod, proč se dnes v řadě škol neučilo, předseda odborových svazů ve školství František Dobšík.

Průběh stávky i doprovodných protestů sledoval Portál ČT24 v online přenosu

Do práce nepřišla ani část zdravotnického personálu - podle odhadu odborů asi 60 tisíc. Zdravotníci tak byli vůbec nejpočetnější skupinou stávkujících. V mnohých nemocnicích se sloužily směny ve víkendovém režimu, třeba ve vinohradské nemocnici se musely rušit plánované operace. Většina nemocnic však stávku podpořila jen morálně. „V nemocnicích můžete potkat zdravotnické i nezdravotnické pracovníky označené kolečkem s nápisem Stávka. Tím dávají najevo svou účast,“ uvedla předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková. Nejsilnější protesty zdravotníků se odehrály v Moravskoslezském kraji.

Místo opery na balet

Stávka ještě překvapí i návštěvníky večerních kulturních akcí. Může se stát, že místo opery zamíří třeba na balet. Program mění Státní opera nebo Národní divadlo v Praze i v Brně. „V pražském filharmonickém sboru stávkuje 80 procent lidí, stávkují i umělci v Brně,“ informoval místopředseda Českomoravské komory odborových svazů Václav Pícl.

Ochromena je dnes také pražská Národní knihovna. Kvůli platům, které jsou dlouhodobě pod celorepublikovým průměrem, se bouří asi stovka zaměstnanců. „Pro nás je důležité, že se do stávky zapojují všichni zaměstnanci složky, které říkáme hala služeb, to znamená ti, kteří pracují v kontaktu se zákazníky. Připojují se zaměstnanci studoven Národní knihovny, to znamená, že je zrušen přímý kontakt s uživatelem,“ popsala Anna Machová z odborů Národní knihovny. Objednat knihy si lidé nemohou ani on-line, na webu knihovny visí oznámení o stávce a grafy monitorující platovou situaci v sektoru.

Stávka neřeší problém neefektivity veřejného sektoru

Na protestní shromáždění přišli pracovníky veřejného sektoru podpořit i někteří zaměstnanci soukromé sféry. Nelíbí se jim totiž zejména škrty v sociálních dávkách a znevýhodnění nezaměstnaných. Přední organizace soukromého sektoru ale stávku většinou nepodporují. Nic podle nich nevyřeší, navíc může destabilizovat stát.

Miroslav Ševčík, děkan Národohospodářské fakulty VŠE:

„Nemůžeme si dovolit dále zadlužovat ekonomiku a připravit pro naše děti budoucnost, kdy budou dluhy po celá desetiletí splácet. Nejedná se o snižování platů, ale o snižování mzdových nákladů. Stávka je neodůvodněná.“


Stávku razantně odsoudil například Svaz průmyslu a dopravy ČR. Nemůže prý vyřešit problémy veřejného sektoru. „Mohu chápat frustraci občanů. Ale stávka nenapomůže řešení problému, jímž je zásadní zvýšení efektivity státu a snížení jeho nákladů,“ zdůraznil prezident svazu Jaroslav Míl s tím, že sice respektuje právo odborů a zaměstnanců vyjádřit nespokojenost, stávka ale získat finanční zdroje, které by umožnily naplnit jejich představy, stejně nepomůže.

Stávka nemá smysl, shoduje se Nečas s Klausem

Petr Nečas, premiér

„Pokud budeme odkládat reformy, tak reformy provedené v budoucnosti budou mít ještě tvrdší podobu.“

O smyslu stávky pochybuje i premiér Petr Nečas (ODS). Zaměstnancům veřejného sektoru sice právo na stávku neupírá, zdůraznil ale, že úsporné kroky jsou nutným minimem, které umožní stabilizovat státní rozpočet na příští rok. Dodal, že i když škrty bolí, vláda se snaží postupovat maximálně citlivě.

Odbory dnes za jejich postup kritizoval také prezident Václav Klaus. „Odborářští bossové nechápou, o co u nás jde,“ prohlásil prezident. Stávkovat se prý mělo už před lety, kdy se Česko s přispěním budování sociálního a zeleného státu do finančních problémů dostávalo. Naopak pochopení pro stávku má předseda Senátu a bývalý odborářský lídr Milan Štěch. Snižování platů ve veřejném sektoru a úpravy tarifů považuje za velmi špatný krok.