Zpřesněný odhad Českého statistického úřadu potvrdil výrazný růst české ekonomiky. Hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí meziročně stoupl o 4,4 procenta. Stejnou hodnotu uváděl i předběžný odhad. Data podle analytiků nasvědčují tomu, že za celý rok by si mohlo tuzemské hospodářství připsat více než čtyři procenta.
Meziroční růst o 4,4 procenta je největší od konce roku 2007. Zároveň je nejvyšší v Evropské unii. „Díky rychlému růstu se Česká republika ve druhém čtvrtletí posunula na 85,7 procenta průměru EU, co se týče HDP na osobu přepočteného podle parity kupní síly. Letos se ČR v evropském žebříčku posunula před Kypr a Maltu. Nejbližšími bohatšími zeměmi v žebříčku jsou Itálie a Španělsko,“ všiml si hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Za Českem následuje v HDP Rumunsko, které vykázalo 3,7 %, Polsko s 3,6 % a Slovensko se Španělskem, které dosáhly 3,1 %. Ekonomika celé osmadvacítky stoupla ve druhém čtvrtletí o 1,6 %.
Analytici se shodují, že růst v Česku za celý rok překročí čtyři procenta. „Očekáváme, že hospodářství vzhledem k výborným výsledkům v první polovině roku a předpokládanému přílivu peněz z rozpočtu EU letos vzroste o 4,5 procenta. Příští rok, kdy výrazně propadnou příjmy ze strukturálních fondů a s nimi investice, by podle nás mělo přijít zpomalení na 2,7 procenta,“ uvedl například Viktor Zeisel z Komerční banky.
Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče data potvrzují, že česká ekonomika letos zažila hvězdné první pololetí. „Pro druhou polovinu roku očekávám zmírnění tempa mezičtvrtletního růstu HDP. I tak ale za celý rok 2015 může růst HDP překonat čtyři procenta, můj odhad činí 4,1 procenta.“
Odhady institucí jsou většinou střídmější – pohybují se pod hranicí čtyř procent. Třeba Česká bankovní asociace počítá s růstem o 3,2 procenta, Česká národní banka předpovídá růst o 3,8 procenta. Ještě optimističtější je ministerstvo financí, které v letošním roce předpokládá růst ve výši 3,9 procenta.
Do budoucna je však podle analytiků takto vysoké tempo neudržitelné. Mimo jiné kvůli zmíněným jednorázovým vlivům, jako jsou dotace z evropských fondů. „Já si nemyslím, že by česká ekonomika mohla dlouhodobě růst okolo čtyř procent udržet. Čekal bych zpomalení do pásma mezi dvěma až třemi procenty,“ poznamenal Jáč.
Podle ekonomů tak nelze očekávat dál podobné tempo. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je každopádně optimistický. „Růst je také založen na spotřebě domácností, což ukazuje poměrně solidní udržitelnost hospodářského růstu,“ uvedl.
Posilují investice i spotřeba
Hospodářský růst je podle statistiků rovnoměrně rozprostřen mezi všechna odvětví tuzemské ekonomiky. Zpracovatelský průmysl vzrostl meziročně o sedm procent; růst stavebnictví dosáhl tempa 3,1 procenta. Výraznějším tempem rostla i všechna odvětví služeb – obchod, doprava a ubytování zaznamenaly růst o 2,8 procenta, informační a komunikační činnosti o 4,4 procenta a profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti o 5,9 procenta.
„Mezičtvrtletní růst HDP byl z jedné třetiny tažen spotřebou domácností a ze dvou třetin investičními aktivitami. Meziročně byl příspěvek k růstu HDP rozložen rovnoměrněji,“ dodal statistický úřad. Spotřeba domácností stoupla proti loňsku o 3,1 procenta, investice o 5,9 procenta. „Na meziročním růstu se podílely zejména investice do staveb a infrastruktury, nicméně významně rostly i investice do strojů a zařízení.“
