Stát musí vrátit strojírenským gigantům rekordní pokutu za kartel

Brno - Český stát bude muset šestnácti světovým firmám, mezi než patří například Siemens nebo Toshiba, vrátit téměř miliardovou pokutu, kterou jim antimonopolní úřad vyměřil za uzavření kartelu. Rozhodl o tom Krajský soud v Brně. Důvodem k navrácení částky je fakt, že za stejný čin společnosti pokutovala i Evropská komise. Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ovšem s navracením peněz nesouhlasí, česká pokuta se podle něj vztahovala na období před vstupem Česka do EU, a to rozhodnutí Evropské komise podle ÚOHS pokrývat nemůže.

Antimonopolní úřad strojírenské společnosti, jako je Siemens, Toshiba, Fuji, Hitachi nebo Mitsubishi Electric, pokutoval v minulém roce za to, že bránily hospodářské soutěži. Sankce ve výši necelých 942 milionů korun byla zatím nejvyšší v historii ÚOHS. Podle něj si firmy šestnáct let nezákonně rozdělovaly trh a zakázky. Pokuta úřadu se týkala let 2001 až 2004, tedy doby, během níž došlo k obchodům za 700 milionů korun.

Nyní musí stát firmám vybranou částku vrátit. Před úřadem je totiž pokutovala Evropská komise částkou ve výšce jedenadvaceti miliard korun. „Opakovaný postih kterýmkoliv z dalších následujících vnitrostátních orgánů za totéž jednání a týž účastníků porušuje zásadu: jedno jednání, jedno sankční řízení, jeden trest,“ řekl brněnský krajský soudce David Raus.

Antimonopolní úřad ale tvrdí, že bral v úvahu jen kartel od roku 2001 do vstupu Česka do EU - tedy období, které komise nemohla pokutovat. S rozhodnutím soudu nesouhlasí ani ÚOHS a chce podat kasační stížnost, která by měla platnost soudního rozsudku pozastavit. „Není tady možné hovořit o tom, že by Evropská komise pokutovala firmy za jednání, kterého se dopustily na území deseti nově přistupujících států. Proto nás také Evropská komise vyzvala, abychom si tento kartel vyřešili v rámci našich národních antimonopolních úřadů. Nejedná se v žádném případě o dvojí pokutování za stejnou věc,“ zdůraznil předseda ÚOHS Martin Pecina.

V případě, že by rozsudek nabyl právní moci, budou jednotlivé firmy požadovat okamžité navrácení pokuty a ministerstvo financí bude muset ze státního rozpočtu vyčlenit onu miliardovou částku. S tou přitom rozpočet nepočítá. „Na to žádná speciální rezerva v rozpočtu není, vládní rozpočtová rezerva je z velké části vyčerpaná a ani tam taková částka není. Pokud bude muset ministr financí tuto částku hradit v tomto roce, bude muset provést restrukturalizaci výdajů, to znamená některé z nich snížit,“ informoval náměstek ministra financí Eduard Janota.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 23 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 20 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 23 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...