Stane se rušení daní z benzínu novým trendem?

Brusel - Drahá ropa a indukované rostoucí ceny pohonných hmot trápí motoristy a sekundárně i celou ekonomiku všude na světě. Drahý benzín tak vstupuje do agendy novinářů a především mezi zájmy politiků. Ti v otázce vidí perspektivní politický kapitál a předhánějí se s návrhy řešení situace. Je přece třeba nějak umlčet protestující autodopravce, rybáře nebo zemědělce. Třeba tím, že se přestane benzín a nafta danit.

S odvážným návrhem předstoupil před evropské auditorium francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Vyzval k dočasnému zrušení daně z přidané hodnoty na palivo. Eurokomisař pro měnové a hospodářské otázky Joaquín Almunia ale Sarkozyho nápad utnul v zárodku. S odvoláním na dohodu z Manchesteru z roku 2005, kde se unie zavázala, že nepřistoupí k žádným daňovým změnám, které se týkají pohonných hmot, odmítl podobné úlitby voličům.

Sarkozy svým interview pro rozhlasovou stanici RTL vyvolal poprask v celé unii. „Pokud bude cena ropy dál růst, neměli bychom DPH z paliv pozastavit?“ zeptal se řečnicky. Podle něj by takové opatření nejen pomohlo lidem, které rostoucí ceny paliva zatěžují, ale zároveň by zpomalilo růst spotřebitelských cen, který trápí velkou část Evropské unie a stává se hrozbou pro celou evropskou ekonomiku.

Šance na prosazení takového návrhu jsou v unii ale minimální. Ke změnám v daňové oblasti je potřeba jednomyslnost, což znamená, že se na nich musí shodnout všech 27 členských států EU bez výjimky. „Nebojím se, že jsem sám, kdo by viděl konec daní na pohonné hmoty jako nereálný,“ vzkázal však Sarkozy.

Minimálně jednoho sympatizanta našel francouzský prezident v českém stínovém ministrovi průmyslu Milanu Urbanovi. Ten sněmovně chce předložit návrh na snížení daní, a to buď DPH nebo spotřebních daní. Daň tvoří cenu benzínu i nafty téměř z poloviny, je jedna z nejvyšších v Evropě. Ministerstvo financí však se snižováním nepočítá.

Evropská unie se rovněž obává, že by dočasné zrušení výběru DPH u pohonných hmot bylo špatným signálem pro země produkující ropu. Podle mluvčího Evropské komise Ferrana Espunyho by to znamenalo, že producenti ropy mohou nadále „hnát“ ceny ropy vzhůru bez větších zábran. „To je v podstatě velmi špatný signál, který rozhodně nechceme vyslat,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
16:40Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
13:57Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
11:57Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
před 15 hhodinami

Cestovní kanceláře varují před falešnými zájezdy

Cestovní kanceláře varují před nabídkami falešných zájezdů na sociálních sítích. Zveřejňují je totiž často podvodníci, případně lidé, kteří nemají právo zájezdy pořádat. A cestovatelům pak kromě ztráty peněz hrozí i další možné komplikace.
před 17 hhodinami

Státní příspěvky na krajské silnice končí, hejtmani a opozice to kritizují

Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) ani ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se státním příspěvkem na opravy krajských silnic v tomto volebním období nepočítají. Podle hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO) dosud představoval zhruba desetinu těchto výdajů. Ukončení podpory vláda zdůvodňuje vysokými zůstatky na účtech krajů a obcí a zároveň napjatým stavem státního rozpočtu. Rozhodnutí kritizují hlavně opoziční hejtmani. Podle nich bude mít výrazný dopad na stav silniční sítě a povede k odkládání nových projektů.
včera v 20:28

Kanada je v obchodní válce, neboť byla napadena, prohlásil premiér Carney

Kanada se dostala do obchodní války s USA, neboť byla napadena. Podle agentury Bloomberg to v souvislosti s krachem obchodních jednání, následným uvalením amerických cel a kanadskými protiopatřeními prohlásil kanadský premiér Mark Carney. Americký prezident Donald Trump napsal na své sociální síti Truth Social, že Kanada požaduje stejné výhody, jaké mají členské státy USA, aniž by mezi ně patřila. Kanaďané za pevným postojem svého premiéra stojí.
včera v 01:59

Podle výpočtu ČT vzroste minimální mzda od ledna o 2500 korun na 24 900

Minimální mzda se od ledna zvýší o 2500 korun na 24 900 korun hrubého měsíčně. Vyplývá to z výpočtu České televize podle nové makroekonomické prognózy ministerstva financí. Nejnižší možný výdělek při osmihodinové pracovní době tak bude odpovídat 44,5 procenta průměrné mzdy, což je dosud nejvyšší podíl v Česku. Výši minimální mzdy pro rok 2027 oznámí v pondělí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) zástupcům odborů.
22. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.