Madrid/Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová očekává, že německý parlament podpoří pomoc španělským bankám. Řekla to v rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ZDF. V otázce ústavnosti trvalého záchranného fondu eurozóny (ESM) kancléřka nechce na soud spěchat. Legálnost ESM řeší ústavní soud v Karlsruhe. Španělská vláda mezitím o víkendu zveřejnila podrobnosti k programu úspor, který jí má pomoci snížit do roku 2014 deficit státního rozpočtu pod tři procenta hrubého domácího produktu. Plán předpokládá, že země do roku 2015 sníží deficit o 56,4 miliardy eur, vedle toho ale bude muset zvýšit i některé daně, patrně z energií. Podrobnosti se objevily na webu tamního ministerstva hospodářství.
Španělsko řeklo, jak bude spořit, a Merkelová slibuje pomoc
Vláda premiéra Mariana Rajoye před pár dny slíbila, že prostřednictvím vyšších daní a výdajových škrtů sníží deficit o 65 miliard eur. Závazek má Španělsku pomoci přesvědčit Evropskou unii a investory, že Madrid to myslí s reformami vážně.
Zpráva uvádí, že vláda získá 34,4 miliardy eur ze zvýšení daní, zbytek mají zajistit výdajové škrty. Součet ale nedává předpokládaných 65 miliard eur, což je částka, kterou vláda v pátek schválila. Zhruba 8,6 miliardy eur, což je rozdíl mezi slíbenou částkou úspor ve výši 65 miliard a reálně očekávaným výsledkem 56,4 miliardy eur, má pokrýt série dalších opatření, převážně zvyšování daní. Vláda avizovala, že v červenci schválí nové daně z energií, které mají donutit elektrárenské firmy a spotřebitele, aby se podělili o úhradu asi 25 miliard eur, což je deficit na poplatcích energetickým firmám.
Materiál má páteční datum, na webu se ale objevil až o víkendu. Španělský list El Mundo se pozastavuje nad tím, že podrobnosti k plánu jsou na webu ministerstva uvedeny jen v anglickém jazyce, španělsky je tam zatím nikdo nenašel. List z toho vyvozuje, že zpráva je určena zahraničním investorům a novinářům, nikoli domácímu publiku.
Španělsko letos musí po dohodě s EU snížit rozpočtový deficit na 6,3 procenta, příští rok na 4,5 procenta a v roce 2014 na 2,8 procenta HDP. Pod tři procenta, což je strop, který požadují konvergenční pravidla, se mělo Španělsko dostat už příští rok, vyjednalo si ale odklad. Brusel uznal, že v situaci, kdy Španělsku reálně klesá HDP, není dobré ekonomiku dusit ještě dalšími škrty.
Posledně oznámené reformy ve Španělsku vzbudily vlnu protestů, neboť lidé už jsou unaveni požadavky, aby nesli další náklady hospodářské krize. Její příčiny vidí převážně v chování bank a přístupu politiků. Téměř každý čtvrtý obyvatel Španělska v produktivním věku je nyní bez práce.