Madrid - Zadlužená španělská autonomní oblast Valencie požádá centrální vládu v Madridu o pomoc se splácením dluhu. Využije tak nově schváleného opatření na pomoc regionům, v jehož rámci je Madrid připraven vynaložit až 18 miliard eur (asi 460 miliard korun). Pomoc může být poskytnuta jen za dodržení přísných podmínek, podle nichž bude Valencie muset pokračovat ve snižování rozpočtového deficitu.
Španělská Valencie se topí v dluzích, požádá vládu o pomoc
„Valencie, stejně jako jiné autonomní oblasti, pociťuje negativní dopady nízké likvidity na trhu, a to v důsledku hospodářské krize,“ píše se ve sdělení regionální vlády. Ta musí do konce letošního roku splatit dluh za zhruba 2,85 miliardy eur (asi 73 miliard korun).
Španělské regiony v současné době nemají přístup na mezinárodní kapitálové trhy. Už delší dobu se přitom snaží prosadit takový finanční mechanismus, který by jim pomohl zajistit si potřebnou likviditu. Jinak si se splátkami dluhů asi neporadí.
Finanční trhy jsou znepokojeny
Valencie, která leží na východě Španělska jižně od Katalánska, se potýká s vysokým zadlužením už dlouho. Oznámení regionální vlády přesto finanční trhy překvapilo. Obávají se totiž, že to Madridu zkomplikuje jeho snahu zabránit dalším problémům, které by mohly vést až k žádosti Španělska o zahraniční finanční pomoc.
Vyhlídky na zlepšení přitom nejsou valné, protože podle ministra financí Cristóbala Montora zůstane španělská ekonomika v recesi i příští rok. Nová prognóza vlády počítá s poklesem HDP o 0,5 procenta místo dříve očekávaného růstu.
Dosavadní prognóza předpokládala, že ekonomika o 0,2 procenta vzroste. Letošní propad by ale měl být mírnější a činit 1,5 procenta. Dosud se čekal pokles o 1,7 procenta.
Horší výhled ekonomiky a potíže Valencie se hned odrazily na výkonnosti akciového trhu. Hlavní index madridské burzy Ibex 35 odepsal 5,8 procenta a uzavřel na 6 246 bodů. Výnos španělských státních dluhopisů se splatností deset let vzrostl na nový rekord 7,23 procenta, což analytici považují za dlouhodobě neudržitelné. Vláda uvedla, že náklady na financování dluhu se příští rok zvýší asi o 9,1 miliardy eur (více než 232 miliard korun).